Evropská komise vychází ze zprávy bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, který identifikoval důvody, proč Evropská unie zaostává za Spojenými státy a částečně také Čínou. Proč roste ekonomicky pomaleji než tyto země a co ji brzdí.
Zachránil euro, teď popisuje agónii EU. Jak chápat Draghiho nekrolog evropské ekonomiky |
Zatímco v tisku a také mezi průmyslníky bylo hlavně zmiňováno to, že Evropa nemá na rozdíl od USA žádné technologické giganty vyrostlé ze start-upů typu Facebooku nebo Googlu, Draghi uváděl ještě jeden velký problém Evropy - že malé firmy tu nemohou vyrůst do větší velikosti.
Demotivující prostředí
Pokud se totiž mikrofirma zvětší, najednou na ni dopadnou takové regulatorní požadavky, že to mnoho podnikatelů raději vzdá. Místo toho, aby rozvíjeli svůj byznys, zvyšovali výrobu, zvětšovali počet zaměstnanců a vyváželi postupně do sousedních evropských zemí a pak i mimo Evropu, raději nechají svoji firmu úmyslně malou.
Nemají totiž náladu ani energii potýkat se s různými byrokratickými požadavky týkajícími se firmy a nakonec ani složitě zjišťovat podmínky uplatnění svého zboží v zahraničí. To je velký rozdíl od Spojených států, kde právě tyto střední firmy tvoří páteř hospodářství, jsou hnacím motorem inovací a konec konců z nich pak mohou vzniknout i ony tak opěvované obří firmy.
Evropská komise teď oznámila, že právě tohle chce změnit. Jednak chce snížit administrativní zátěž pro menší firmy, jakož i jejich náklady na posílání různých zpráv úřadům a vůbec na administrativu spojenou s různými regulacemi o 35 procent.
Zároveň by měly mít tyto firmy také usnadněn dovoz mimounijního zboží, možná nějakou výjimkou či omezením placení tak zvaných uhlíkových cel. Komise také plánuje upravit definici malé a střední firmy, respektive zavede novou kategorii podniků, které jsou vetší než malé, ale menší než velké.
Evropská komise představila plán pro zvýšení konkurenceschopnosti vůči USA a Číně |
Pro všechny firmy pak plánuje Komise zjednodušovat povinnosti a rušit zbytečná omezení podnikání ve velkém, upraví se zřejmě pravidla reportování ESG, a plánuje se také vytvoření speciálních nadnárodních pravidel, která by umožnila podnikatelům vyhnout se různým národním předpisům a zjednodušit si tak život při podnikání napříč Evropskou unií. Možná vznikne i speciální unijní obchodní zákoník. Problém je v tom, že tohle všechno bude trvat poměrně dlouho a je otázkou, zda to bude stačit.
Běh na dlouhou trať
Evropa se sice probudila, ale dost pozdě a odbourávání byrokracie i zdokonalování fungování evropského vnitřního trhu může trvat celá léta. Mezitím se americká konkurence nezastaví a bude nám dál utíkat. Na druhou stranu je vidět, že v Evropě je teď jednou z priorit hospodářský růst, který byl v rámci snahy o ochranu klimatu tak trochu zanedbáván.
Švejnar: Kdyby se Evropané chovali efektivně jako Američané, je evropská ekonomika o 40 procent větší |
Teď by se ale kromě evropských institucí měly začít více snažit také jednotlivé členské země. Kromě rozsáhlé administrativy momentálně deptají evropské firmy také vysoké ceny energií v Evropě a tady může Unie pomoci jen omezeně. Evropská komise v kompasu sice slibuje, že brzy přijde s plány na lepší propojení energetických sítí, větší integraci evropského energetického trhu a také investice do přenosu elektrické energie či metod skladování energie, ale to nestačí.
Problém s drahými energiemi se vyřeší lepším propojením Evropy jen částečně a většina věcí týkající se energetiky není v kompetenci EU, ale jednotlivých zemí. Pokud chceme levné energie a nechceme se vrátit k dovozu ruského plynu, což je nemožné, nebo ke spalování uhlí, což by pomohlo jen částečně, je třeba investovat ve velkém do vývoje a výstavby nových jaderných elektráren a také do těžby plynu a ropy v Evropě. Jenže k tomu se zatím většina zemí nechystá.
