Francouzský prezident letos v červnu navštívil Grónsko. Emmanuel Macron mluvil o tom, že Evropa má úkol: bránit ostrov před Donaldem Trumpem. „Situace Grónska je budíček pro Evropany. Nejste sami,“ ujišťoval místní lid. Na tuto dánskou kolonii, která není členem EU, ale neletěl proto, aby bojoval s Američany, ale aby mu jeho voliči zatleskali a jeho příznivci v Bruselu ho pochválili za to, že to nandal Trumpovi. Takto se chovají lidi, kteří místo toho, aby řešili reálné problémy, věnují svůj drahý čas nesmyslům, čímž jen dokazují svoji inkompetenci.
Obchodní loď hoří u Jemenu po útoku drony a granátomety. Podezřelí jsou Húsíové |
V Sýrii po letech devastující války začíná obnova ekonomiky. Bez toho by politika nového režimu dlouho nevydržela. Když se ale podíváme na firmy, které díky výstavbě přístavů, silnic, energetické, telekomunikační a jiné infrastruktury vydělají obrovské peníze, nenacházíme významné podniky z EU.
Přitom se jedná o velký byznys: rekonstrukce Sýrie, která je co do rozlohy větší než dvě České republiky, bude podle čerstvých odhadů stát asi 400 miliard dolarů. Takže je logické, že obnova Sýrie se stává strategickou otázkou pro globální hráče. Ne tak pro EU. Přitom Sýrie, ale například i Libanon, byly dlouhá staletí, snad ještě od dob křižáckých výprav, skoro výlučně součástí francouzské honitby. Jenže stejně jako ve státech severozápadní Afriky ztrácí Francie, největší stát EU, svůj ekonomický a politický vliv i v Levantě.
Chybějící politická vůle
Posuňme se o pár set kilometrů níže od Suezského zálivu k průlivu Báb-al-Mandab, kudy plují lodě zajišťující zhruba třetinu obchodu zemí EU. Avšak Íránem financovaní jemenští džihádisté zde útočí na tankery a kontejnerová plavidla, za minulé dva týdny potopili už dvě řecké lodě. A co udělalo Řecko, aby se takové útoky už neopakovaly? Nic. Přitom letectvo této země EU patří mezi největší v rámci NATO (84 stíhaček F-16, přes 90 letadel typu Mirage a šest víceúčelových taktických letadel Rafale), přesto na pozice Húsíů v Jemenu nezaútočilo.
Střet civilizací a úpadek Západu. Turecko, Írán i Katar tvrdě bojují o pozici lídra islámského světa |
Neudělala to ani jiná země EU, přitom mají vojenské letecké základny nejen na Kypru nebo v Jordánsku, ale i v Ománu či v Džibutsku, odkud by se mohlo útočit na jemenské džihádisty z obou stran. Kdyby se státy, kde jsou základny, bránily útokům, západní Evropa by mohla použít i letadlové lodě, Velká Británie má dvě, Itálie a Francie po jedné.
Když se ptáme, proč s tím EU nic nedělá, zjistíme, že potíž není v tom, že na to nemá sílu. Má, a ne malou. Evropská část NATO disponuje zhruba 1700 bojovými letouny (Izrael jich má pětkrát méně). Problém spočívá v neexistující politické vůli nasadit jemenským teroristům tvrdou ránu. A když tzv. vyspělá Evropa nechce bránit svoje obchodní zájmy ani proti slaboučkému nepříteli, jak máme brát vážně horlivé řeči o záchraně Ukrajiny a o porážce Ruska? Má při takovém přístupu vůbec smysl zvýšit výdaje na obranu na pět procent HDP? Giganti v Bruselu si opravdu myslí, že jejich nemohoucnost Moskva a Peking nevidí?
Dnešní situace připomíná karikaturu z listu International Herald Tribune z doby války v Jugoslávii. Z honosné vily významného politika EU vyjíždí obrovský mercedes. Vedle je nakreslený rozbombardovaný dům na Balkáně, před ruinami matka s dítětem. Muži, kterého z vily veze řidič do úřadu, mává jeho žena a říká: Brnkni Američanům, co s tím chtějí dělat!
