Podle nich je vojensky směšná, ekonomicky převálcovaná USA a Čínou a politicky natolik bezvýznamná, že ji nikdo nechce pořádně přizvat k jednání o míru na Ukrajině. Jenže fakta dokazují pravý opak a s Evropou se počítá v současném americkém mírovém plánu. Přitom překvapivě evropskou účast vyžadují i Rusové.
Zbývá už jen několik bodů, tvrdí Trump o dohodě. Zelenskyj míří do USA |
Začněme Spojenými státy. Donald Trump na začátku roku prohlašoval, že až se na Ukrajině prosadí mír, měly by ho evropské jednotky pomáhat zajišťovat. To těžko odpovídá představě, že Evropa je „nezajímavý trpaslík“. Později se sice ukázalo, že Evropané nemají dost lidí na rozmístění po celé budoucí linii příměří, ale hledaly se jiné varianty jejich působení. Americký záměr byl zřejmý: Evropa má být součástí poválečného uspořádání, nikoli marginalizovaná kulisa.
A současně je to právě Evropa, kdo dnes de facto nahrazuje výpadky americké pomoci Kyjevu – nakupuje americké zbraně a posílá či půjčuje je Ukrajině. Ekonomická bezvýznamnost vypadá jinak.
Skončí v příštím roce válka na Ukrajině?
A teď Rusko. Moskva starý kontinent léta vykresluje jako dekadentní, nekompetentní a rozkládající se kontinent. Paradoxně je to ale tentýž Kreml, který nyní trvá na tom, že bez Evropy nemůže proběhnout jednání o americkém mírovém plánu. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov to shrnul přímo: americký návrh je teď „podstatnou“ věcí, ale pak bude při jednání o bezpečnostním systému účast Evropy „nezbytná“. Jinými slovy: Evropa je pro Rusko najednou aktérem, který Kreml potřebuje.
Čas na evropskou diplomacii
Jenže tato „potřeba“ není výrazem úcty či snahou jednat jako rovný s rovným se svými sousedy či v případě Spojených států spojenci. Ani náhodou. Spojené státy chtějí, aby Evropa financovala válku, kupovala americké zbraně a jednou možná i nesla velkou část nákladů rekonstrukce Ukrajiny a část výnosů přitom zůstala ve Washingtonu. Nehledě na to, že Evropa má ukončit své ekonomické sankce vůči Rusku a Trump za to má vyinkasovat odměnu.
Putin má zase jednoduchý plán, že Evropa de facto legitimizuje jeho zábor části Ukrajiny a pokud možno mu nebude bránit v případném získání politického vlivu na její zbytek. Zároveň dlouhodobě požaduje, aby Evropané uznali, že středo- a východoevropské státy NATO budou v Alianci členy druhé kategorie a na jejich bezpečnostní politiku bude mít vliv Rusko.
Evropské protinávrhy k mírovému plánu nebudou fungovat, řekl Putinův poradce |
Evropa by na to neměla přistoupit a hlavně měla by vystupovat jednotně. Evropské státy mají ekonomickou sílu a v mnoha ohledech i rostoucí vojenskou kapacitu. Co však musí předvést nyní, je síla diplomatická. To znamená neakceptovat ruské požadavky na oslabení a rozdělení Severoatlantické aliance, neustoupit u principu suverenity Ukrajiny na Rusy nedobytém území a nenechat se vtáhnout do poválečného uspořádání, kde by Evropa platila penězi či vojáky, ale nerozhodovala.
