Desetiletí jsme profitovali z NATO jako z levné bezpečnostní pojistky. Bylo to nesmírně pohodlné, ale tato éra je pryč. Bez ohledu na to, kdo právě sedí v Bílém domě, strategický zájem USA se nezvratně přesouvá do Pacifiku. Washington nám to opakuje roky: o evropskou bezpečnost se musí postarat především Evropané. A mají pravdu.
Zatímco USA se pod tlakem vnitropolitických změn stávají pro své spojence nepředvídatelným partnerem, Čína sleduje dlouhodobou strategii – nebuduje partnerství, ale závislosti. Své technologické a ekonomické svaly proměňuje v nástroj novodobého kolonialismu, kde efektivita autokracie vítězí nad pomalostí demokracie.
Evropa se musí zbavit zbytečné byrokracie. To je cesta k vyšší efektivitě |
Evropa do tohoto souboje vstupuje s cejchem pomalého a neakceschopného celku s malým rozpočtem. Bohužel. Máme však něco, co oběma supervelmocím chybí: předvídatelnost, nejvyšší kvalitu života a úctu k mezinárodnímu právu. Naše síla netkví v dominanci, ale v kooperaci. Abychom však tyto výhody neztratili, musíme se zbavit své současné pohodlnosti až lenosti.
Chytré investice
Základem přežití je vybudování skutečného evropského pilíře NATO. Investice do obrany nesmí být vnímány jako „vyhozené peníze“, ale jako impulz pro technologický restart. Výzkum, vývoj a modernizace infrastruktury – silnice, železnice, energetické i datové sítě – sníží náklady a vrátí Evropě dynamiku. Je to i příležitost pro průmysl. Chytře investovaných 5 % HDP do vlastní bezpečnosti a odolnosti má pro evropskou ekonomiku vyšší přidanou hodnotu než nákup 2 % hotových řešení mimo náš kontinent.
Musíme se zbavit nebezpečných závislostí. Cesta k suverenitě vede přes diverzifikaci dodavatelů a přeměnu jednostranných vazeb v odolnou síť partnerství. Současné tempo uzavírání mezinárodních smluv je nebývalé, ale papíry nám v Evropě šly vždycky lépe než činy, ty musí následovat.
Vnitřní hradby
Největší potenciál nám ale leží přímo pod nosem – v nedokončeném jednotném trhu. Je absurdní, že si uvnitř EU sami klademe překážky, které u služeb odpovídají de facto 110% a u zboží 40% clu. Ve srovnání s tím jsou Trumpovy hrozby 15% cly jen drobnou nepříjemností.
Když vlastní medicína zhořkne. Evropské komisi nechutná voda, kterou nám plebsu káže |
A musíme vytvořit funkční jednotný kapitálový trh, aby naše nejnadějnější inovativní firmy neodcházely do USA i s know-how a zisky. EU má 450 milionů obyvatel, je nejbohatším regionem světa, ale ze svého bohatství netěží, zatěžuje se jím. Můžeme se vymlouvat na ostatní, nebo omlouvat svá selhání chováním USA nebo Číny. Skutečností ale je, že řešení je v našich rukách. Že Evropa jen potřebuje uvolnit a dát do pohybu sílu, kterou má.
Jsme v bodě, kdy fragmentace znamená slabost. Pokud se jednotlivé členské státy budou i nadále uchylovat k protekcionismu, stanou se jen loutkami v rukou velmocí. Jedinou logickou cestou k zachování prosperity a bezpečnosti je prohloubení spolupráce směrem ke Spojeným státům evropským.
Není to ztráta suverenity, ale naopak její posílení v globálním měřítku. Silná Evropa je v bytostném zájmu České republiky. Buď budeme u stolu, kde se rozhoduje, nebo budeme na stole jako potrava pro silnější. Rozhodnutí je na nás. A čas utíká.
Autor je europoslancem a místopředsedou hnutí STAN.
