Premium

Získejte všechny články
jen za 49 Kč/měsíc

Omezený manévrovací prostor. Energetická zranitelnost Evropy kvůli íránskému konfliktu narůstá

Komentář   9:00
Ceny benzinu a nafty u čerpací stanice MOL v Praze na Smíchově 29. září 2026

Ceny benzinu a nafty u čerpací stanice MOL v Praze na Smíchově 29. září 2026 | foto: Tomáš Ventura, iDNES.cz

Ve čtvrtek začala v Česku opět platit vládní regulace cen pohonných hmot. Odráží to stálý růst cen ropy vyvolaný nekončícím konfliktem mezi USA a Íránem, který silně dopadá na Evropskou unii. Komisař pro energetiku Dan Jørgensen oznámil, že od začátku konfliktu vydaly členské státy za dovoz energií navíc přes 100 miliard eur (2,4 bilionu korun).

Konec konfliktu je v nedohlednu a stabilita globálního energetického trhu je podlomena. K zablokovanému Hormuzskému průlivu, kterým před válkou proudila pětina světových dodávek ropy a plynu, se přidává i další námořní tepna – průliv Báb al-Mandab, který kontrolují íránští spojenci – jemenští Húsíové.

Americký prezident Donald Trump odmítl íránský návrh ukončit válku a znovu otevřít Hormuz. Věří, že Írán pod tíhou námořní blokády a ekonomické izolace přijme dohodu, která bude výhodná pro Američany. Je to nejisté. Zamrznutí jednání katapultovalo cenu ropy už na hranici okolo 110 dolarů za barel.

Rezervy se tenčí

Strategické rezervy ropy, které tlumily její nedostatek i cenový nárůst, se začínají tenčit. USA zvažují pozastavení vývozu nafty. Ten už stoplo Rusko poté, co Ukrajina dronovými útoky ochromila provoz některých ruských rafinérií. Dlužno dodat, že v posledních měsících tvořily americké dodávky přibližně polovinu evropského dovozu.

Vládní zastropování cen pohonných hmot se vrací. Platit začne od října

V USA i v Evropě sílí kvůli vysokým cenám pohonných hmot inflační tlaky, což přilévá olej do ohně vnitropolitické nestability ve dvou klíčových evropských zemích – Německu a Francii.

Znepokojivá pro Evropu je i situace se zemním plynem. Před začátkem konfliktu stála jedna megawatthodina 27 eur, dnes je to 80 eur. Otázkou také je, zda ho bude dostatek. Evropa přešla po „plynovém odříznutí“ od Ruska hlavně na zkapalněný zemní plyn (LNG). Je závislá na USA, odkud dováží více než 63 procent z celkového importu.

LNG ovšem může být v případě jeho nedostatku na globálním trhu dodáván místo do Evropy i do zemí, které za něj zaplatí více. Jedenapůlmiliardová Indie je ochotna platit i nadsazené ceny.

Kde tankují nejlevněji, kdy bylo nejhůř? Co víte cenách pohonných hmot?

Potíže má i Katar, další významný dodavatel LNG. Společnost Qatar Energy ohlásila přerušení dodávek některým evropským zákazníkům kvůli „zásahu vyšší moci“. Skrývá se pod tím zablokovaný Hormuz a výpadky v produkci LNG v klíčovém průmyslovém komplexu Ras Laffan, který je vážně poškozen íránskými útoky.

Bez vlivu na íránský konflikt

Evropské plynové zásobníky byly přitom v půlce září naplněny pouze ze 69 procent, v Německu z 53 procent, což nejméně za posledních 15 let.

Manévrovací prostor EU je přitom velmi omezený, protože není reálným geopolitickým hráčem – na řešení íránského konfliktu nemá žádný vliv. Evropské komisi tak nezbylo nic jiného než vyzvat země EU, aby snížily spotřebu plynu a elektřiny. Je to další rána ekonomické konkurenceschopnosti Unie na globální úrovni.

Vstoupit do diskuse (14 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.