Sedmasedmdesátiletý italský bankéř a politik, který stál v čele ECB v letech 2011 až 2019 (předtím pět let řídil Italskou národní banku), uvedl, že Unie potřebuje více koordinovanou průmyslovou politiku, inovace, digitalizaci, rychlejší rozhodování a masivní investice, chce-li udržet krok zejména s ekonomickými rivaly Spojenými státy a Čínou.
Draghi, jemuž se říká Super Mario proto, že v roce 2012 zachránil eurozónu před kolapsem, zařadil do rozsáhlé zprávy (asi 400 stran), o jejíž vypracování ho požádala Ursula von der Leyenová před rokem, 170 zlepšováků. Draghi by rozvíjel i vojenský průmysl EU, protože její členové prý nakupují příliš mnoho vybavení pro obranu v zahraničí, z toho téměř dvě třetiny v USA, a neinvestují dostatečně do společných projektů v této oblasti.
Většině politiků musel zmrznout úsměv na tváři
„Růst v EU zpomaloval delší dobu, my jsme tomu ale nevěnovali tolik pozornosti. Teď už to ale ignorovat nemůžeme,“ dodal Draghi s tím, že Unie by měla pokračovat ve vydávání společných dluhových nástrojů určených pro financování společných investičních projektů.
Velkolepý projekt na vzkříšení konkurenceschopnosti EU vypadá fantasticky, jenže když Draghi uvedl, že jsou k tomu potřeba dodatečné investice ve výši až 800 miliard eur ročně, což je zhruba pět procent HDP Unie, většině zodpovědných politiků musel úsměv zmrznout na tváři. Dá se říct, že tento stěžejní bod plánu, který novopečený spasitel unijní ekonomiky tvořil celý rok, pohořel během pouhého dne.
Současná Evropa bez reformy nepřežije, tvrdí muž, který zachránil euro |
Z Německa, které dodává čtvrtinu HDP Unie, obratem přišla odmítavá reakce. „Jsem velice skeptický ohledně nápadu společného zadlužení, který se dá krátce shrnout tak, že Německo by mělo platit za ostatní ještě více. Tohle nemůže být mistrovským plánem,“ prohlásil liberální ministr financí Christian Lindner, který má za to, že plán nedokáže vyřešit základní strukturální problémy. Nemluvě o tom, že veřejný dluh Francie a jižních států EU už přesahuje 100 procent vůči HDP.
Společné zadlužení
Draghi nenabídl nic nového. Všechny dosavadní unijní záchranné balíčky na řešení problémů, ať už se jednalo o hospodářství, migraci či obranu, se rovněž zakládaly na společném zadlužení. Zpráva navíc vychází ze shora (z Bruselu) řízené a dlouhodobě nefungující hospodářské politiky. Není divu, že fiskálně zodpovědné státy jako Německo, Nizozemsko a další podobná řešení vždy rigidně odmítaly.
Proč Evropská unie ekonomicky zaostává? Všechna možná řešení nejspíš zůstanou jen snem |
Situaci trefně shrnul komentátor britského listu The Telegraph Matthew Lynn ve svém článku s titulkem Mario Draghi upadající ekonomiku EU nespasí. „Jednotný trh EU, který původně měl být zázračnou zbraní konkurenceschopnosti, Brusel proměnil v regulační obludu, jejíž byrokratický systém dokonale brání rozvoji inovací a podnikání.“
Bruselští úředníci jsou jistě přesvědčeni, že Draghiho zlepšováky zaberou. Zapomínají však na to, že inovace může selhat dvojím způsobem. Nezdarem už během vývoje, což je lepší případ. Horší je, když během vývojového procesu problémy nevzniknou, ale při použití finálního výrobku se najednou zjistí, že je slabší a méně efektivní než systém, který měl nahradit. Tomu se říká regresivní inovace.
V těchto případech by pro autora bylo nejlepší, kdyby se jeho inovace ukázala jako zbytečná už v průběhu přípravy. Ušetřilo by se spousta peněz, energie a času.
