Není to tak, že by byli hloupí nebo že by populisté, jak sami s oblibou často tvrdí, reprezentovali v politice nezastoupené skupiny a jejich zájmy či dokonce jakousi umlčovanou většinu. Jak naznačuje nedávná studie německého ekonoma Laurenze Guenthera, který porovnával postoje voličů a poslanců v 27 evropských zemích, problém je v tom, že nepopulističtí zákonodárci se názorově dost odlišují od lidí, kteří je zvolili.
Guenther zjistil, že voliči a jejich zástupci v parlamentu se sice nelišili v názorech třeba na ekonomiku či roli státu ve společnosti, ale liší se v kulturních otázkách. Například pokud jde o to, jak přísně trestat zločin a na co při tom brát ohledy. A hlavně v tom, kdo by měl mít právo se do země přistěhovat, jak snadno a nakolik by se měl přizpůsobit stávající společnosti.
Zatímco většina obyvatel je kulturně spíše konzervativních a je třeba pro větší kontrolu migrace, poslanci zavedených nepopulistických stran mívají postoje, které se dnes označují za progresivní, a jsou v této i dalších oblastech benevolentnější. Dokonce i když se zejména křesťanské a pravicové strany posouvají na konzervativnější pozice, jsou stále nalevo do středového voliče, který se naopak dále posunuje k většímu kulturnímu konzervatismu.
MAGA, AfD, SPD...
Toho pak využívají pravicoví populisté. Populismus je v tomto případě definován tak, že jde o strany, jejichž politici mluví o tom, že společnost je rozdělena do dvou protikladných skupin, z nichž jedna je zkorumpovaná elita a druhá lid a že se snaží zachránit národ právě před touto elitou, například tradičními politiky, úředníky, novináři atd. Jde třeba o Trumpovo hnutí MAGA v USA, část AfD v Německu, u nás pak například o SPD a jeho spojence, a v určitém ohledu – byť omezeně, protože se snaží o širší voličský zásah – i o hnutí ANO. Snaží se naplnit poptávku voličů po větším kulturním a sociálním konzervatismu a tím získat hlasy.
Trump a MAGA bojují za svobodu slova. Ale jen pro někoho. Pro ostatní je tu vyhazov z práce |
Kardinální otázkou ovšem je, proč populistům nedokážou vzdorovat tradiční politické strany, a také to, proč lidé nevolí populisty mnohem více, když souzní s jejich názory? Proč pravicoví populisté už dávno v Evropě nevládnou? Guenther tohle nechává na dalším výzkumu či úvahách, zaměřuje se na popis současné situace. Vyslovuje jen určité hypotézy, které ovšem nemusí být nutně pravdivé.
Podle něj je možné, že z nějakého důvodu nemohou stávající strany opustit svoji současnou politickou pozici, nebo jejich politická pozice přináší jejich voličům benefit jinde, třeba v ekonomické oblasti. Ani jedno ale nejspíš neplatí. Možná si prostě politici myslí, že kulturní progresivismus je dobrým řešením pro budoucnost a že to vidí lépe než jejich voliči. Vyloučit se to samozřejmě nedá, do budoucnosti nikdo nevidí.
Další možností je, že Guenther měl v mnoha zemích jen relativně malý vzorek poslanců a že tradiční strany jsou konzervativnější, než si myslí. Či spíše jejich řadoví poslanci jsou konzervativnější, než vedení stran.
PODCAST: Všichni jsou populisti. Staří bílí muži se dohadovali, koho (ne)volit |
Existuje ale i jednodušší vysvětlení. Může jít o prosté nedorozumění na obou stranách, u politiků i voličů. Například jak ukazuje analýza dlouhodobých dat o migraci ve vybraných evropských zemích provedená novináři z Financial Times, občané jsou mnohem méně proti migraci, než si populisté občas myslí. Jsou jen hlavně proti nelegální nekontrolované migraci, ne proti uprchlíkům jako takovým. Zároveň se dá odhadnout, že i politici etablovaných stran tvářící se jako progresivisté, nejsou často pro nekontrolovaný příliv uprchlíků a další řekněme progresivistickou agendu. Jde o jazyk voličů a politiků, který se rozchází a někdy i míjí. Jistě to ale nevíme.
Naopak je jisté, že tradiční strany v Evropě bohužel nedokáží v této i v jiných oblastech, kde dnes zuří kulturní války, zaujmout jasnou a čitelnou pozici odpovídající požadavkům středového voliče a vzít tím pravicovým extrémistům vítr z plachet. Snad s výjimkou Dánska, kde zřejmě právě díky tomu pravicoví populisté nemají tak silnou pozici. Tady by se měly poučit i české politické strany.
Ekonomická nekompetence
Proč ale tedy na druhou stranu pravicoví populisté nevyhrávají na celé čáře a dokonce se v některých případech nakonec „umírní“. Guenther nabízí dvě hypotézy. Podle něj by to mohlo být tím, že média straní progresivistům, přesvědčují voliče, aby nevolili populisty, a tak je drží daleko od moci. V některých zemích je to možné, ale v mnoha státech pozorujeme spíše rozdělení médií podle jejich ideového zaměření než jednotný trend k progresivismu.
Demokracie je křehká. Akademici varovali před populisty a falešnými mírotvůrci |
Druhou možností je, že voliči považují pravicově populistické a nacionalistické strany za méně kompetentní, zejména v ekonomické oblasti. Tato neschopnost je skutečností, kterou potvrzují další ekonomické a sociologické výzkumy. Lidé pak raději hlasují pro nepopulistické strany, protože nad rozladění v kulturních otázkách převáží touha mít se dobře a žít v dobře řízeném státě s fungujícím sociálním systémem. Bohužel tohle nemusí platit navždy.
Navíc na populistech fascinuje některé jejich akceschopnost, protože nejsou vázáni tradičními pravidly. I proto pro ně nakonec může část lidí hlasovat bez ohledu na to, že jejich akce se často nakonec obrátí jen ve zmatek a jejich vláda dlouhodobě poškodí ekonomiku dané země.
