Je to krok k šíření projevů nenávisti a dezinformací, jak to vnímají progresivisté? Kapitulace pravdy před lží, demokracie před autoritářstvím, ochrany slabších před jejich urážením, jak to vidí magazín Der Spiegel i mnozí u nás?
Uvidíme, co na to řeknou uživatelé
Je to otázka do pranice. Nelze odpovědět stoprocentně „ano“ či „ne“. Záleží na pohledu z té či oné strany názorové barikády. Důležité je i toto. Nová pravidla pro Facebook či Instagram budou zatím platit jen v USA. K příští praxi v zemích EU se Meta nevyjadřuje, dokud nebude mít hotovou analýzu svých zákonných povinnosti v tomto areálu. Myšleno v prostředí, kde již platí unijní zákon o digitálních službách (DSA). Ale faktem je, že Meta se přibližuje praxi, která platí na Muskově síti X, dříve Twitteru.
Provozovatel Facebooku končí v USA s ověřovateli faktů a ruší některá omezení |
Takže znovu. Je to vítězství Muska a sítě X nad Zuckerbergem a Metou? Je to Zuckerbergovo podlehnutí vlivu Donalda Trumpa? O tom se mluví dost a dokládá se to fakty. Třeba tím, že prezidenta Mety pro globální záležitosti Nicka Clegga (bývalý šéf britských Liberálních demokratů) nahradí Joel Kaplan, muž blízký americkým republikánům.
Či jen Zuckerberg uznal, že piplavé ověřování faktů v mohutném proudu informací k ničemu nevede, jen u lidí posiluje pocit cenzury? To se teprve ukáže podle toho, kolik lidí v nových pravidlech jeho sítě opustí, či naopak přijde, nakolik firmami zadávaná reklama klesne, či naopak vzroste.
Brzdíme to, co jsme měli umožnit
Zopakujme pro jistotu, že zmíněný krok se zatím týká jen USA, nikoliv fungování sítí v EU, která má vlastní legislativu. Ale jak známo, všechny trendy, které se objeví, natožpak bují v USA, se tak či onak, dříve či později, odrážejí i v Evropě.
Proto lze říci, že ať už v USA prohraje kdokoliv, u nás se vznáší duch porážky nad těmi, kteří razili pojmy jako „právo na korigované informace“ (premiér Petr Fiala v říjnu 2022). Či těmi, kteří razí nutnost frontového boje s vágně definovanými dezinformacemi (vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn).
Jaký byl rok 2024 z pohledu technologií? AI revoluce proběhla všude, a tak se lze zeptat rovnou jí samé |
Přijde-li řeč na toto téma, objevují se výrazy jako „nová totalita“ či „cenzura“. Autor těchto řádek je nemá rád už proto, že v totalitě a cenzuře strávil nemalou část života a ví, zač toho byl loket. Představa, že si někdo veřejně v médiu (dnes na webu) stěžuje na „novou totalitu“ či „cenzuru“, byla za skutečné totality a cenzury absurdní.
Ale nelze nevidět, že establishmenty států (komunikátor Foltýn) i EU (exkomisařka Jourová) pěstují prostředí a pravidla, která svobodu projevu ořezávají. Působí cenzorsky. Samozřejmě pod záminkou ochrany před zlem – před státem vyráběnými dezinformacemi z Ruska, před volebními manipulacemi, před šířením nenávisti a urážek, před dětskou pornografií… Čteme-li pasáže z úterního prohlášení společnosti Meta, tak i když víme, že jsou zaměřeny na USA, znějí nám jaksi povědomě.
„Odborníci (myšleno ověřovatelé faktů – poznámka Lidovky.cz), tak jako všichni ostatní, mají své vlastní předsudky. To se projevilo v rozhodnutích, která někteří učinili ohledně toho, jaká fakta ověřovat a jak.“ Nebo: „Z programu, který měl informovat, se příliš často stal nástroj cenzury.“ Nebo: „Děláme příliš mnoho chyb, frustrujeme naše uživatele a příliš často se stavíme do cesty svobodnému vyjadřování, které jsme si předsevzali umožnit.“
Upřímně, nesedne to i na „právo na korigované informace“?
Raději na smíšené platformě než v ideologickém ghettu
Aby nevznikla mýlka, nic z řečeného neznamená, že na sociálních sítích je vše v pořádku. Že po zrušení „cenzorů“ nevyhřeznou různé hnojomety. Americký komentátor Ross Douthat píše o „nové mediální krajině, jež bude plně online se vším neblahým, co to přináší: více samouků, monomaniaků, darebáků, antisemitismu, rasismu i divokých fám, méně shody v základních rysech skutečnosti“.
Ze sítě X se stal politický nástroj. Musk si prohru neumí připustit, konflikt se bude stupňovat |
Ale to je jen jedna miska váhy. Často se zapomíná na misku svobody projevu. Pěkně to shrnul Adam Růžička, ředitel institutu H21, v debatě Týdeníku Echo o Muskovi: „Hodně lidí dnes Twitter považuje za digitální stoku a skutečně se ta aplikace hůř čte. Ale Musk ji kupoval s příslibem, že bude svobodnější, ne že bude hezčí.“
Podle průzkumu společnosti Pew používali Twitter před érou Muska ze dvou třetin demokrati a z třetiny republikáni. Dnes je to půl na půl, což odráží realitu ve společnosti. „Muskovi se z Twitteru podařilo udělat smíšenou platformu,“ říká Růžička. „To považuji za lepší, než aby na síti existovala různá ideologická ghetta.“
A teď si řekněte. Je to dobře, nebo špatně? Je dobře, nebo špatně, že se tímto směrem vydává i Meta? Bylo by dobře, nebo špatně, kdyby se podobný postoj prosadil v Evropě a u nás oproti „právu na korigované informace“?
