Je to laciná argumentace. Nebyla zde náhodou jedna velká příležitost ke skutečné diskusi o cílech a prioritách bezpečnostní politiky už před dvěma lety, kdy se rozhodovalo o nejdražší zbrojní zakázce v historii na pořízení amerických stíhaček za více než 300 miliard korun? Tehdy ji ale vláda nepřipustila. Rozhodnutí o F-35 bylo protlačeno „na sílu“, i když zakázka zatíží rozpočet několika vlád. A vůbec se nemluvilo o mnohem úspornější variantě ochrany našeho vzdušného prostoru spolehlivými švédskými gripeny, jež v armádě slouží dvacet let.
Pominuty byly i další otázky. Třeba že místo pořizování drahých stíhaček by se mělo zajistit financování pro urychlené pokrytí Česka pozemní protivzdušnou obranou, která je stále silně nedostatečná. A na řešení čekají i další „bílá místa“: armádě chybí výzbroj proti bojovým dronům, není dotaženo vyzbrojení těžké brigády, nedostatečně je vybaveno ženijní vojsko a sklady mobilizačních zásob armády, bez nichž se neobejdeme při ohrožení státu, jsou prázdné. Kolabuje i nábor nových vojáků, což může vést k tomu, že sice budeme mít za desítky miliard novou techniku, ale nebude, kdo by ji obsluhoval.
Premiér překrucuje fakta, tvrdí Babiš kvůli schůzce. Fialovi poslal další dopis |
Teď chce premiér hledat podporu u opozice pro navyšování vojenského rozpočtu o 0,2 procenta HDP ročně. Slyšeli jsme v této souvislosti fráze o potřebě plnit spojenecké závazky. Není ale toto navyšování určeno primárně k pokrytí stále stoupajících miliardových záloh na F-35?
Vláda nemůže strčit hlavu do písku před tím, že některé země přehodnocují koupi stíhaček, neboť mají obavu z nepředvídatelnosti amerického spojence po nástupu Donalda Trumpa. Vyšlo najevo, že Američané by mohli zablokovat přístup k náhradním dílům, či dokonce přestat poskytovat aktualizace softwaru. Obavy ze „zneschopnění“ tak vedou Kanadu k úvahám stopnout stávající zakázku na dodávku letounů, Portugalsko už od jejich koupě ustoupilo.
„Podle sebe soudím tebe.“ Fiala se v dalším dopise pře s Babišem o bezpečnost |
Jedno téma je přitom už na stole: je možné mít důvěru v kvalifikované řízení resortu obrany, když ho dlouhodobě oslabuje konfliktní vztah mezi ministryní obrany Černochovou a náčelníkem generálního štábu Řehkou, kterému premiér jen bezmocně přihlíží? Není normální, když si ministryně musí objednat odborný právnický posudek, který potvrzuje, že má pravomoc k řízení resortu.
Hledání konsenzu v obranné politice pro nejisté časy, které nás v příštích letech čekají, musí být založeno i na otevřené diskusi o řadě vážných problémů, jež se týkají zajištění obranyschopnosti. Od premiérem svolané schůzky se to ale očekávat nedalo.
