Chtějí tak veřejně deklarovat, že po volbách do vlády s hnutím ANO určitě nevstoupí a že jedinou alternativou panování populistů je obnova pětikoaliční většiny z minulých voleb. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib sice též vládu s ANO odmítá, leč kladl si podmínky, zejména tu, aby se z převážně jen symbolického posezení stala veřejná debata.
Koho budete na podzim volit?
Hospodská schůzka dvou lidí, kteří spolu již čtvrtým rokem týden co týden zasedají na vládě a vídávají se často i ve sněmovně či při jiných příležitostech, na první pohled vypadá jako nezajímavá zbytečnost. A tanečky, zda dorazí i hlavní Pirát, všemu dodávají rysy trapné frašky.
Avšak celá záležitost zároveň vlastně odkazuje k nejpodstatnější otázce letošního roku: kdo a jak po sněmovních volbách sestaví vládu. Dle průzkumů směřuje k jasnému vítězství hnutí ANO, leč nikoliv k vysněné jednobarevné většině. Do party se mu tak nabízejí SPD Tomia Okamury, respektive slepenec kolem ní, pseudokomunistické Stačilo!, popřípadě Motoristé sobě.
Volby by vyhrálo hnutí ANO. SPD je třetí těsně před STAN. Prošli by i Piráti a Stačilo!![]() |
Samozřejmě, podobně jako minule sehraje klíčovou roli skutečnost, kolik subjektů nakonec do sněmovny pronikne. Avšak zároveň lze očekávat, že propadne přece jen méně hlasů než v roce 2021, kdy zhruba milion voličů hlasoval pro strany, jež kvůli volební klauzuli zůstaly před parlamentními branami.
Ostatně, i proto Tomio Okamura na své kandidátní listiny letos přibral zástupce jiných, menších stran a o podobnou koncentraci hlasů usiluje i Stačilo! Tím ale šance na zopakování vládní většiny pro někdejší pětikoalici padají prudce ke dnu. Navíc, koalici SPOLU se zatím nepodařilo přesvědčit vlastní zklamané voliče, aby jí dali ještě jednu šanci. A bitcoinová aféra jí v tom rozhodně nepomůže.
Koncept Antibabiš nepomáhá
Avšak naděje umírá poslední a apatie by jen prohloubila míru volební porážky. Voliči vládních stran prostě musí věřit, že existuje nějaká šance na zvrat, jinak nemalá část z nich jednoduše rezignuje. Z hlediska vedení volební kampaně tedy společné pivo Fiala – Rakušan, případně i Hřib, dává smysl. Zvláště když pro mnohé příznivce vládního tábora představuje hlavní, ba možná jedinou motivaci k hlasování pro SPOLU či pro STAN obyčejný strach z comebacku Andreje Babiše, z jeho vlády s Okamurou a Konečnou. Neboli noční můra příklonu České republiky k Rusku a jejího vystoupení z EU a z NATO.
Fiala a Rakušan se sejdou v úterý. Židle i veřejnost budou, vyzval šéf STAN Hřiba![]() |
Vládní strany si ale usilovným ždímáním konceptu Antibabiš zároveň značně komplikují svou roli v povolebních jednáních o příští vládě, respektive z těchto jednání předem couvají. Dobře vědí, že „složit vládu bez Babiše“, oproti siláckému vyjádření Víta Rakušana na síti X, patrně nedokáží, a pokud ano, tak (matematicky) s Okamurou nebo s Konečnou, a tedy tuplem ne. Svými agitačními pivy proto v podstatě říkají: míříme do opozice a budeme se pak z opozičního obláčku dívat, jak celá země úpí pod bičem populistů, jak se sune směrem k Rusku.
Alternativy tu přitom existují. Předně, Andrej Babiš určitě není z představy sdílení moci s Tomiem Okamurou nadšený, což dal v minulosti již několikrát najevo. Postoje ODS a hnutí ANO k Evropské unii, a zejména ke Green Dealu a z něj plynoucích opatření, k sobě nemají daleko. Ba jsou si asi bližší než v případě ODS a STANu, o Pirátech, kandidujících s podporou Zelených, ani nemluvě.
Vstoupí do hry Pavel?
A do hry též může významně vstoupit prezident Petr Pavel, jenž v předstihu zřetelně naznačil, že by měl problém jmenovat do vlády někoho, kdo je odpůrcem našeho členství v EU a NATO. Po volbách si bude v tomto ohledu moci klidně dupnout, poněvadž pokud se „zašprajcuje“, není síly, jež by ho mohla přimět ke změně, ba dokonce sesadit. Ústavní žalobu totiž podává Senát, třípětinovou většinou přítomných, za souhlasu tří pětin Poslanecké sněmovny. A horní komora ve svém současném složení prezidentské ostrakizaci populistických nominantů možná i radostně zatleská, a nezatleská-li, případnou ústavní žalobu přinejmenším spolehlivě zazdí.
A prezident by též naznačeným jednáním SPOLU, STANu či Pirátům, jednotlivě i dohromady, nabídl etudu: My to principiálně nechceme, ale když to po nás pan prezident žádá, tak se pro blaho vlasti a její prozápadní orientace obětujeme. Nikoliv nutně přímým vládním angažmá, třeba jen podmíněnou parlamentní podporou menšinové vlády ANO. Prezidentská záštita by určitě oslabila míru rozčarování mezi voliči nyní vládních stran, a tedy každopádně jde o potenciálně realistický scénář.
Deklaratorní kampaňový antibabišismus však jeho realističnost oslabuje. Podobně jako Babišův antifialismus, ale to je téma na jiný komentář. Fiala s Rakušanem si navíc musí uvědomovat, že u nás žádné referendum o vystupování z EU a NATO pravděpodobně neproběhne, ani kdyby Babiš vládl s Okamurou a Konečnou. Zákon o referendu by totiž musel projít rovněž v Senátu.
Antidemokratický plevel? Referendum není ruský ani čínský virus, je to nástroj demokracie![]() |
A růst zdejších nálad proti EU je přímo úměrný tomu, jak její zelené politiky začínají tvrdě dopadat na peněženky neboli na životní úroveň běžných lidí. Od Okamury s Konečnou pochopitelně nelze účinné řešení naznačeného fatálního problému očekávat. Ale od koho tedy ano?





















