Argumentace Hradu, obsažená ve veřejném dopise adresovaném premiérovi, je propracovaná a podložená.
Prezident odkazuje na svou roli strážce ústavnosti a ústavních hodnot a tvrdí, že ministrem nemůže být někdo, kdo hodnoty, na nichž je ústava postavená a které obsahuje rovněž Listina základních práv a svobod, svými činy nebo výroky zpochybňuje. Kdo ve veřejnosti vyvolává silný dojem, že k nim má poněkud ležérní vztah, či dokonce zastává postoje vůči nim protikladné. Kdo dlouhodobě veřejně vyjadřuje jisté sympatie k nacismu, tedy k totalitní ideologii, jakkoliv třeba v rámci svého specifického smyslu pro černý humor. Přičemž dle hradní argumentace primární faktor představuje ono vnímání dané osoby společností, byť by třeba nebylo zcela zasloužené.
Měl by Andrej Babiš podat na prezidenta kompetenční žalobu?
Konkrétně ilustrováno, pokud by se nad Filipem Turkem vznášela temná aura sympatizanta nacismu a rasisty pouze kvůli tomu, že neprozřetelně půjčil mobil přátelům v restauraci, a oni mu „zasvinili“ jeho profily na sociálních sítích, jak se onehdy hájil, tak mu prostě vyrobili temnou auru, jež brání jeho jmenování. A on by měl případnou žalobu cílit na ně.
Filip Turek již stačil avizovat podání žaloby na prezidenta na ochranu osobnosti, neboť zdůvodnění svého nejmenování považuje za urážlivé, nicméně proti precizním hradním formulacím nejspíše nemá moc šancí. A navíc, dle vyjádření ústavního právníka Aleše Gerlocha by se za prezidenta případně musel omluvit stát, poněvadž inkriminované formulace souvisejí s výkonem jeho funkce. Patrně tedy ministerstvo financí neboli úřad vedený Alenou Schillerovou – podobně jako v případě sporu vnučky Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslové s Milošem Zemanem. Avšak neocitla by se pak Alena Schillerová ve střetu zájmů? A nechtěl by po ní Petr Pavel veřejné vyjádření, jak se svým střetem zájmů naloží?
Prezident neúkoluje soudce
Radši zpět k něčemu trochu vážnějšímu. Premiér Babiš by sice mohl na prezidenta podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu a dožadovat se jmenování nominanta Motoristů právní cestou, leč sám ji výslovně několikrát odmítl. A zástupci Motoristů rovněž. Již jen tím prozrazují, že nevěří v její úspěch.
Ve hře o Filipa Turka jde o princip. Ústava má platit pořád a u všech stejně |
Předseda Motoristů Petr Macinka se přece jen pokusil zmíněnou pasivitu nějak politicko-ústavně zdůvodnit a v České televizi konstatoval: „Možná pan prezident si od toho slibuje, že když Ústavní soud, který on plně jmenoval lidmi jemu blízkými nebo blízkými jeho vidění světa, tak možná si tímto způsobem v podstatě říká, aby mu Ústavní soud přidal nějaké kompetence.“ Tedy: strážíme neoprávněné mocenské posilování Hradu. Ten však reagoval ostrým oficiálním prohlášením, kde Macinkova slova „zpochybňující nestrannost ústavních soudců“ označil za „politický faul“.
Ústavní soudci jsou jmenovaní prezidentem, ale se souhlasem Senátu a na deset let. Představa, jak je prezident přímo úkoluje, leží skoro mimo realitu. Pozornost si však zaslouží Macinkova formulace o ústavních soudcích jako o lidech, kteří jsou blízcí prezidentovu vidění světa. Spíše je jim konkrétněji blízký určitý systém hodnot a z toho odvozený přístup k interpretaci ústavy. Bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík v rozhovoru pro iRozhlas.cz prezidentův dopis premiéru Babišovi oznámkoval stupněm A neboli jedničkou a popsal ho jako „bezvadný návod na to, jak má Ústavní soud rozhodnout“.
Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský charakterizoval v rozhovoru pro Deník N prezidentovy důvody pro Turkovo odmítnutí jako vyčerpávající a ocenil též, že svůj dopis premiérovi zveřejnil.
Absurdní a hranatě nehorázné, reaguje Kupka na Turkův plán žalovat prezidenta |
Jiní, současní i bývalí ústavní soudci by třeba nadšení Stanislava Balíka nesdíleli. Možná by prezidentský dopis ocenili dvojkou nebo i hůře, ostatně, Pavel Rychetský v citovaném rozhovoru konstatoval, že v dané kauze jde o „interpretaci ústavy, která je v této oblasti dosti stručná a mezerovitá“. Avšak asi jen málokdo z nich by ho zcela rozcupoval na kousky. I z toho plyne, že případná kompetenční žaloba moc šancí na úspěch nemá – z odborných či věcných, nikoliv personálních důvodů, což příslušní aktéři dobře vědí.
Válka s prezidentem vládě nepomůže
Prezident též ve zmíněném dopise označuje Turkův případ za ojedinělý, bezprecedentní a naprosto nesrovnatelný s jinými předchozími podobnými případy. Ano, z obsahového hlediska se skutečně vymyká ze všech minulých podobných situací, kdy se čeští prezidenti z těch či oněch důvodů zdráhali jmenovat někoho ministrem.
Nejmenování čestného prezidenta Motoristů do čela resortu životního prostředí tak určitě vytvoří precedent, leč precedentní právo je typické pro anglosaský svět, neboli v hypotetickém příštím podobném případě může jiný prezident rozhodnout odlišně. A mohou též nastat jiné situace, kdy k nejmenování ministra dojde ze zcela odlišných věcných důvodů.
Turkovi na ministerstvu chystám kancelář, prezident kádruje, řekl Macinka |
Vláda by sice mohla prezidentské kanceláři v odvetě omezit rozpočet, nicméně tím spíše by Petr Pavel asi neuhnul a válkou s prezidentem by vláda hodně uškodila i sama sobě. Kvůli skutečnosti, že Andrej Babiš kompetenční žalobu nepodá, však „kauza Turek“ zůstane předmětem odborných i politických sporů. I když – pokud prezident skutečně Filipu Turkovi zabouchl ministerské dveře, rozhodně tak posílí a jeho řešení již jen tím získá na váze.
