Ani Stubbova údajná zručnost v golfu by na tomhle nepoměru sama o sobě nemohla mnoho změnit. Jenže Finsko má něco, co Spojeným státům zoufale chybí: schopnost stavět lodě – a co víc, stavět je relativně rychle, spolehlivě a navíc do arktických podmínek. S rostoucím zájmem Spojených států o oblast za polárním kruhem (kde je mimo jiné dánské Grónsko) bude právě svazek s Finskem jedním z klíčových spojenectví.
Aniž by to vzbudilo velké pozdvižení, Trumpova administrativa v říjnu uzavřela s Helsinkami kontrakt na celkem jedenáct ledoborců své pobřežní stráže – první čtyři postaví Finové sami, dalších sedm spatří světlo světa v Texasu (v loděnici, která teprve vznikne). To je velká věc. Ne, že by USA podobné lodě potřebovaly jen a pouze kvůli Grónsku – proniknout až metr a půl silným ledem Washington potřebuje také u břehů Aljašky, cestou na svou základnu McMurdo v Antarktidě a v neposlední řadě v oblasti vnitrozemských velkých jezer – například pro transport železné rudy mezi Minnesotou a Indianou.
Lze odstrašit Trumpa, když jsme neodstrašili Putina? Co pro Evropu ztělesňuje ztráta Grónska |
V kontextu nově agresivní rétoriky Bílého domu vůči Dánsku se ale přeci jen tento nápadný zájem o polární oblasti jeví v trochu jiném světle. Můžeme si být například jistí, že v Kodani podobný tandem Washingtonu s Helsinkami nevidí moc rádi.
Neoficiální dělba práce mezi USA a Dánskem v oblasti Grónska byla vždy následující: USA zajišťuje vojenskou infrastrukturu na ostrově, dánská pobřežní stráž hlídá vody kolem ostrova. Znamenají nové ledoborce, že už Američané s Dány nepočítají? Jak ostatně pravil americký viceprezident J. D. Vance: „Dánsko tu neodvedlo dobrou práci.“
Legitimní zájem
Ať už se Trumpova administrativa Grónska zmocní, či nikoli, její zájem o Arktidu bude jen narůstat. Současným tempem tání polárního ledu se předpokládá, že do roku 2050 bude možné v létě pravidelně používat nové plavební trasy, a to včetně takzvané transpolární mořské cesty (TSR), která má spojit Šanghaj se Southamptonem za dva týdny namísto dvou měsíců.
Vzít Trumpovi vítr z plachet. NATO pracuje na posílení bezpečnosti v Arktidě |
Pro případ, že by se Číně nebo Rusku v budoucnu zachtělo podobné cesty využít i vojensky, Washington by se jim jen těžko bránil. Zvýšený zájem o tyto oblasti je tedy ze strany Bílého domu legitimní. Teď už to jen provést tak, aby Američané po cestě neztratili své spojence. Střelili by se tak do vlastní nohy a vzdali se své největší konkurenční výhody oproti Pekingu i Moskvě. Jejich obranyschopnost by se tak paradoxně nezvýšila, ale snížila.
