Dramatické srovnání s děním v Řecku před více než deseti lety vyvolala rostoucí cena, za kterou si Francie půjčuje. Začátkem týdne poprvé převýšila aktuální náklady na dluh dnes už „ukázněného“ balkánského státu. Premiér Michel Barnier situaci dále zdramatizoval varováním před velkou bouří na finančních trzích, pokud jeho menšinová vláda padne. Vládní mluvčí situaci označila za možný „řecký scénář“, zatímco ministr financí přirovnal francouzskou ekonomiku k „letadlu ve vývrtce“.
Paralela s řeckou dluhovou krizí je podle většiny ekonomů zatím přehnaná. Francie má stále plný přístup k finančním trhům. Jen v pondělí prodala dluhopisy za více než osm miliard eur. Výnosy jejích desetiletých dluhopisů se pohybují kolem tří procent, což je hluboko pod šestnácti procenty, které Řecko dosahovalo během své dluhové krize.
Přesto investoři sledují s obavami kombinaci politické nestability a narůstajícího veřejného dluhu. Francouzský deficit veřejných financí letos pravděpodobně dosáhne 6,2 procenta HDP v situaci, kdy země už nemůže spoléhat na ekonomický růst, aby dluh udržela pod kontrolou.
„Vláda padne“
Situaci komplikuje politická krize. Marine Le Penová, vůdkyně krajně pravicového Národního sdružení (RN), pohrozila, že podpoří hlasování o nedůvěře vládě kvůli sporům o rozpočet na rok 2025. Deník Le Parisien dokonce napsal, že prezident Emmanuel Macron na schůzce v Elysejském paláci údajně prohlásil: „Vláda padne. Ona (Le Penová) podpoří hlasování o nedůvěře, a to dříve, než si myslíme.“ Prezidentská kancelář tato slova sice oficiálně popřela, Le Parisien ale trvá na svém.
Bolehlav pro Macrona? Ve Francii se otřásá vláda, padnout může do Vánoc |
Pro kontext: vláda Michela Barniera nemá většinu a musí jednat s opozičními bloky – pravicovým RN a levicovou Novou lidovou frontou (NFP). Současná rozpočtová situace přitom nutí Barniera k nepopulárním krokům včetně snížení valorizace důchodů a zvýšení některých daní včetně snížené sazby na elektřinu. To narazilo na odpor opozice i některých členů jeho vlastní centristické koalice, kteří nechtějí platit politickou cenu za utahování opasků.
Barnier proto pohrozil použitím článku ústavy, který umožňuje prosazení rozpočtu bez parlamentního hlasování. To však vystavuje vládu riziku hlasování o nedůvěře. Le Penová totiž dost možná už přehodnotila svou strategii a nechce nést politické náklady za nepřímou podporu stále méně populární vlády.
Jediná jistota? Politická nejistota
Emmanuel Macron si v pátek užil prohlídky opravené katedrály Notre-Dame, která doslova vstala z popela v rekordním čase a za v přepočtu 21 miliard korun. Pro francouzského prezidenta to ale bude dost možná na delší dobu poslední příjemná povinnost. Jestli Barnierova vláda padne, parlament pravděpodobně schválí rozpočtové provizórium vycházející z letošního rozpočtu. Prezident Macron se pak může pokusit sestavit další vládu s méně ambiciózním plánem úspor, ale šance na úspěch nejsou velké.
První snímky opravené katedrály Notre-Dame. Přišel Macron, otevře se za týden |
Alternativou by byla úřednická vláda s omezenými pravomocemi, která by fungovala do předčasných voleb. Podle francouzské ústavy by se mohly konat nejdříve rok po předchozích volbách, tzn. v červenci příštího roku. Politická paralýza by mohla vést i k tlaku na Macronovu rezignaci, což by otevřelo cestu k zásadní politické přestavbě.
Mezitím bude ale nejistota dál podkopávat důvěru ve francouzskou ekonomiku. To vše v kontextu otřesů, které evropským zemím způsobí očekávaná Trumpová celní smršť.
