Pravicový rumunský politik George Simion chtěl, aby ústavní soud zrušil nedělní druhé kolo prezidentských voleb kvůli údajnému vnějšímu vměšování (soud dnes jeho žádost zamítl jako neopodstatněnou). Simiona porazil nezávislý prozápadní kandidát a starosta Bukurešti Nicušor Dan, pro kterého hlasovalo téměř 54 procent voličů.
UHRYGabriel Sedlák vás v rubrice Uhry zve nejen do regionů, jež kdysi tvořily Uhersko, které je společným dědictvím zejména Maďarů, Slováků, Němců a Židů, ale i do širšího okolí. A v neposlední řadě se věnuje i uhrům s malým „u“, tedy různým chybám na kráse tamních společností. |
Rumunský ústavní soud o vnějším vměšování něco ví, už v prosinci zrušil první kolo původních prezidentských voleb, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový politik Calin Georgescu, označovaný za proruského. Soud svůj verdikt zdůvodnil tím, že Georgescu mohl vyhrát díky ruské vlivové operaci. Opakovaných voleb se už účastnit nesměl.
Léčba legislativní
Druhé kolo rumunských voleb přineslo nebývalou mobilizaci v táboře pozdějšího vítěze Nicušora Dana, vždyť svého rivala, který první kolo vyhrál rozdílem dvaceti procent, nejenže dostihl, ale i předehnal. Jenže ve dvoukolovém většinovém systému, jakým se u nás volí prezident i Senát, to tak prostě chodí. Například v roce 2004, kdy ještě žádné sociální sítě volby ovlivnit nemohly, prohrál prezidentské volby na Slovensku expremiér Vladimír Mečiar, který v prvním kole porazil svého soka taky o parník, i když s poněkud menším výtlakem – o deset procent. Za náhlým obratem nálady ve společnosti tenkrát nebylo nic jiného než právě zmíněná mobilizace.
Ale v Rumunsku se dnes pracuje s tezí, že za mobilizací je víc než jen autentické politické přesvědčení voličů.
Použije Magyar proti Orbánovi jeho vlastní zbraň? Boj o hlasy zahraničních Maďarů |
Po podzimním neúspěšném pokusu zvolit nového rumunského prezidenta odtajnila tehdejší hlava státu Klaus Iohannis zpravodajské informace, podle nichž Rusko vedlo rozsáhlou kampaň zahrnující tisíce účtů na sociálních sítích, jako jsou TikTok nebo Telegram, které propagovaly Georgeska. Tentokrát zase zakladatel Telegramu Pavel Durov tvrdí, že jej šéf francouzské zahraniční rozvědky DGSE vyzýval, aby před opakovanými prezidentskými volbami v Rumunsku umlčoval hlasy konzervativní části tamní politické scény. Tajná služba Francie obvinění rázně odmítla.
První i druhý jev vykazují znaky nesportovního chování, v hokeji by za to byly přinejmenším dvě minuty na trestné lavici. Pokud ale Rumuni současnou chorobu tamních volebních bojů vyhodnotí jako společnost ohrožující, není vyloučeno, že ji budou chtít nějak léčit. Samozřejmě legislativně. A poučení z vývoje v Rumunsku pak vede příslušné instituce a úředníky už i v jiných zemích, včetně Česka, k přijímání opatření, která by výše popsaným scénářům zabránila.
Jak zastavit zahraniční pomoc
A pak je tu ještě jiná tvář vnějšího vměšování. Například vlády v Bratislavě a Budapešti mají za to, že by volby v jejích zemích neměly ovlivňovat neziskové organizace placené ze zahraničí. Ficova i Orbánova vláda se proto s nadějí upnuly k nové administrativě USA, která po svém nástupu začala utahovat kohoutky americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID).
Když Maďaři okupují Bratislavský hrad a pro Slováky to není problém. Heslo: společný nepřítel |
Nedávno se však s nepořízenou vrátil z Ameriky maďarský europoslanec, kterého podle agentury Reuters premiér Viktor Orbán jmenoval, aby vyšetřoval údajné vměšování do maďarské politiky ze zahraničí. Aktivitu týmu, který vedl europoslanec András László, považují prý američtí představitelé za snahu maďarského vládního tábora získat jejich pomoc proti Orbánovým domnělým nepřátelům – nezávislým médiím a nevládním organizacím – před parlamentními volbami.
S podobnou iniciativou přišel už před několika měsíci slovenský premiér Robert Fico, který se dopisem obrátil na šéfa Komise pro efektivnost vlády (DOGE) Elona Muska. Nechtěl po něm nic menšího než informace o poskytnutých grantech pro slovenské nevládní organizace nebo média.
V kombinaci se zimní ofenzivou Ficovy vlády proti údajnému pokusu o převrat, z jehož přípravy premiér obvinil i opozici, vzniká v zemi atmosféra, v níž se vládní strany možná nebudou žinýrovat když už ne neuznat výsledek voleb, tak jej alespoň zpochybňovat s poukazem na vnější vměšování. A proč by se něco podobného nemohlo odehrát i v Maďarsku, když přeci i do této země lili američtí demokraté takové miliony…
Politická licoměrnost
Jistě nelze zlehčovat sílu algoritmů sociálních sítí, natož jejich koordinovaných kampaní. A bude nepochybně dobře, když se všechny dosud nezkrocené nenadálé efekty moderních komunikačních kanálů zákonodárcům v jednotlivých zemích podaří dostat do příslušných paragrafových znění zákonů. Ale vymlouvat se na temné síly ovlivňující domácí volební boje a na druhou stranu činit totéž někde v cizině, byť zcela transparentně a tudíž jakoby po rytířsku, působí trochu licoměrně. Jako když se voda káže a víno pije.
„Nejsme kukuřice“. Zápas o slovenský genofond se vede přímo na úřadu vlády, v hlavní roli ortoped |
George Simion ukazuje sice prstem na Francii a Moldavsko, sám však před prvním kolem polských prezidentských voleb, které se uskutečnily rovněž minulou neděli, neváhal podpořit kandidáta konzervativní opozice Karola Nawrockého přímo v Polsku na jeho mítinku. Stejně tak si pamatujeme, jak Viktor Orbán podpořil svého politického souputníka Andreje Babiše v české volební kampani nebo bývalý prezident Miloš Zeman své favority v Bratislavě Roberta Fica a Petra Pellegriniho. V konečném důsledku je prostě vždy na voliči, aby posoudil, kterou z praktik považuje za méně férovou a hlavně soutěž více ovlivňující nebo dokonce deformující.
