Vlny veder mají okamžité a viditelné dopady, takže jsou fotogenické a lidi na podobné články rádi klikají. Horko zabíjí už po několika dnech od zvýšení teplot, protože rychle mění elektrolytovou rovnováhu u slabších, především starších lidí. Jde o tragická úmrtí, kterým lze v mnoha případech předejít, nicméně slýcháme o nich každé léto.
O čem ale média příliš neinformují, jsou úmrtí v důsledku zimy. Zima oproti horku zabíjí pomaleji – mnohdy i několik měsíců. Při nízkých teplotách se zužují cévy vedoucí krev do periferních částí těla, čímž se zvyšuje krevní tlak. Ten je celosvětově největším zabijákem, neboť má na svědomí 19 % všech úmrtí.
Pravdou ale je, že vlivem zimy umírá mnohem víc lidí. Z nejobsáhlejší studie časopisu Lancet vyplývá, že horko zabije každoročně po celém světě necelých půl milionu lidí, zatímco zima si vyžádá více než 4,5 milionu životů, tedy devětkrát víc než vedra. Média po celém světě však, poněkud paradoxně, publikují devětkrát víc článků o vlnách veder než o mrazech.
Zvýšení teplot snižuje počet obětí
Je potřeba si říct, že na všech kontinentech a ve většině zemí světa zabíjí chlad mnohem víc než vedra. V důsledku zimy umírá v USA přes 80 000 lidí ročně, což značně převažuje 8000 mrtvých vlivem horka. V Latinské Americe a Evropě má zima na svědomí čtyřikrát víc životů než horko, v Africe dokonce šestačtyřicetkrát víc. Dokonce i v Indii, kde se západní média letos zaměřila na extrémní horka, převažují úmrtí v důsledku chladu v poměru 7:1.
Extrémní vedra? Zima je daleko větší zabiják. OSN by si měla udělat pořádek v číslech |
Je pravda, že globální oteplování s sebou přináší častější vlny veder, což zvyšuje pravděpodobnost úmrtí vlivem horka. Zároveň ale také snižuje vlny mrazů, díky čemuž umírá méně lidí na problémy spojené se zimou. Jak vyplývá ze studie časopisu Lancet, zvýšení teplot způsobilo za poslední dvě desetiletí nárůst počtu mrtvých v důsledku horka o 116 000 ročně, ale snížilo počet úmrtí vlivem zimy o 283 000. To znamená, že ročně umírá o 167 000 lidí méně na problémy spojené s teplotou. Je až tristní, že o tomhle se prakticky nikde nemluví.
Kvůli zvyšující se teplotě se tento poměr pochopitelně bude měnit. Ale i tak se podle studie časopisu Nature, která brala v potaz údaje z téměř celého světa, nedostane celkový počet úmrtí v důsledku horka a zimy nad současnou úroveň, a to až do zvýšení teploty o 3 °C, což je větší narůst, než jaký se do konce tohoto století očekává.
Mezi nejjednodušší způsoby, jak zajistit pro lidi příjemnou teplotu, patří levný a účinný městský design: vysadit víc stromů, přidat víc zeleně a natřít černé střechy a silnice na bílo, aby lépe odrážely sluneční paprsky. Jistá studie z Londýna prokázala, že tato opatření mohou snížit teploty v období veder až o 8 °C. Podle studie časopisu Nature by celosvětové zavedení tzv. cool roofs and pavements (studených střech a chodníků) stálo v průběhu století asi 1,2 bilionu dolarů, ale předešlo by se tím škodám způsobeným klimatem v hodnotě patnáctinásobku této částky.
Řešením je přístup k levné energii
Úplně nejlepším řešením, jak snížit počet úmrtí v důsledku horka a zimy, je zajistit přístup k levné energii. Cenově dostupná energie umožňuje lidem používat klimatizaci během veder a topení, když udeří zima. V USA se od roku 1960 snížil počet úmrtí vlivem horka o polovinu, a to především díky klimatizaci, byť přibylo víc horkých dnů. Cenově dostupné vytápění, které umožnila nižší cena zemního plynu díky frakování, nyní každou zimu zachrání přibližně 12 500 lidských životů.
LOMBORG: Jsme připraveni na rychlou smrt šesti miliard lidí? Co klimatologie nebere v úvahu |
Velkým problémem je, že klimatická politika upřednostňuje snižování emisí CO₂ před cenovou dostupností energie. Kvůli vyšším cenám si spousta lidí nebude moct dovolit topit a používat klimatizaci, což může vést k většímu počtu úmrtí, a to zejména mezi těmi nejchudšími a nejzranitelnějšími. Nejnovější data Mezinárodní energetické agentury z roku 2023, která pochází z celkem 70 různých zemí, ukazují přímou souvislost mezi větším množstvím solární a větrné energie a vyššími průměrnými cenami energie pro domácnosti a podniky.
V zemích, které prosazují politiku uhlíkové neutrality a zdanění fosilních paliv, jako je například Německo, se náklady na energii prudce zvýšily. V lednu platili spotřebitelé v Berlíně za jednu kWh elektřiny 40,4 centu, což je mnohem více než i tak vysoká průměrná cena v EU (25,5 centu). Podle průzkumu švédské energetické skupiny Vattenfall se tři ze čtyř Němců obávají, že si nebudou moct dovolit vysoké náklady na ekologizaci Německa, přičemž téměř 60 % z nich raději tzv. klepe kosu, než aby si pustili topení. Nová studie ukazuje, že u Němců, kteří žijí v energetické chudobě, je o 18 % menší pravděpodobnost, že se budou těšit dobrému zdraví.
Zákazy a nákladná nařízení nepomáhají
Změna klimatu je sice skutečný, ale také poměrně komplexní problém, který se média snaží omezit jen na senzacechtivé příběhy o úmrtích vlivem horka, což je dost zavádějící a ničemu to nepomáhá. Měli bychom se soustředit na politiku, která upřednostní blahobyt lidí a zajistí cenově dostupnou energii pro vytápění a klimatizování prostor, abychom se mohli lépe adaptovat na očekávané změny teplot. Chceme-li se vypořádat s dlouhodobým globálním oteplováním, musíme také investovat do inovací v oblasti energetiky, abychom časem dosáhli levnější a spolehlivější zelené energie. Přes zákazy a nákladná nařízení cesta nevede.
LOMBORG: Když slunce nesvítí. Tvrzení, že solární a větrná energie jsou nejlevnější, je chybné |
Klimatičtí aktivisté, kteří argumentují tím, že zohlednění počtu úmrtí v důsledku zimy znevažuje naléhavost boje s klimatickými změnami, jednoduše navrhují, abychom se drželi mylných informací ve jménu jimi požadované klimatické politiky.
Počet úmrtí v důsledku mrazu převyšuje počet mrtvých vlivem horka v poměru devět ku jedné, přičemž stoupající teploty momentálně snižují celkový počet úmrtí souvisejících s teplotou. Z médií však devětkrát častěji slýcháme o úmrtích vlivem horka, což naprosto zkresluje naše vnímání tohoto problému a podporuje neúčinnou, ba přímo škodlivou klimatickou politiku.
