Kdo si nepamatuje válku o Kypr mezi Tureckem a Řeckem z roku 1974, na jejímž konci Turci obsadili asi 40 procent ostrova, nedokáže si představit, že může vzniknout vojenský konflikt mezi dvěma členskými státy NATO bez toho, aby se tato organizace rozpadla. Šlo o součást strategie vlády v Ankaře a vojenskou silou ji také uskutečnila.
Trump chce Grónsko koupit, vojenskou invazi teď neplánuje, řekl Rubio |
Pokrokáři, jejichž vidění světa vždy začíná slovy: „To není možné, aby došlo k tomu či onomu“, asi neznají vtip o tom, kam si sedne třísetkilová gorila v kině. Odpověď zní - tam, kam chce. Turecká gorila si sedla na kus Kypru, je tam dodnes a NATO už půl století mlčí jako kapr v igelitce.
O něco podobného se dnes pokouší americký prezident Donald Trump, který sice nevyloučil použití síly při obsazení Grónska, ale mírnější variantu nastínil ministr zahraničí Marco Rubio. Prohlásil, že USA uvažují o koupi ostrova zhruba za 700 miliard dolarů.
Podaří se podle vás vyřešit spor o Grónsko diplomaticky?
Vzhledem k tomu, že HDP Dánska za rok 2025 je odhadováno na 460 miliard dolarů, lze debatovat o tom, zda tato nabídka je pro Kodaň šlechetně vysoká, nebo urážlivě nízká. Myslím, že varianta B je správná. Jelikož dluh USA už přesáhl 38 tisíc miliard dolarů, Washington si nemůže dovolit nabídku za Grónsko zvýšit řádově, z čehož vyplývá, že při vyjednávání americká gorila bude více ukazovat svoje svaly než peněženku.
„Neodvracelo ruskou hrozbu.“ Trump opět kritizoval Dánsko kvůli Grónsku |
Některé státy NATO už sílu ukázaly a poslaly na Grónsko vojáky. Francie 15, Německo 13, Norsko 2, Velká Británie jednoho, Nizozemsko, Finsko a Švédsko prý také vyšlou po jednom vojákovi, aby se tento kontingent postavil proti nejsilnějšímu členovi NATO. Nejspíše se jedná o promyšlenou strategii, protože na tak velkém ostrově je určitě těžší najít 30 lidí než 30 tisíc.
Možná, že západní Evropa přestane kupovat americké zbraně a LNG či začne schvalovat sankce proti USA. Gunther Fehlinger, který je v Rakousku zastáncem rozšíření EU a NATO, dokonce navrhl, aby Evropané obsadili americké základny na starém kontinentu, pokud USA ovládnou Grónsko. Bystrozraký politik státu, který není v NATO, nastínil bizarní obraz, jak sjednocená vojska EU obléhají americkou základnu v Ramsteinu.
V základních věcech se s USA neshodneme, oznámily po jednáních Dánsko s Grónskem |
Mnozí politici EU varují, že se kvůli Grónsku NATO rozpadne. Mohou USA ovládnout poslední severoamerickou kolonii Evropy – a zároveň tato organizace zůstane celá? Z nové Národní bezpečnostní strategie USA jasně vyplývá, že podle světonázoru Trumpovy administrativy je západní polokoule důležitější než NATO a že tento vojenský blok nemá tvořit hlavní pilíř bezpečnosti Ameriky.
Vytvořit pozici hegemona na západní polokouli není nová věc, v americké strategii je to zabetonované staletí, a viděli jsme, s jakou efektivitou dokázal Trump tuto politiku uskutečnit nejdříve v Panamě, pak i ve Venezuele. Nemůžeme se mu divit, když hodlá – jak řekl - tak či onak rozšířit dominanci USA i nad Grónskem.
USA staví ledoborce s nečekanou zemí. Už si myslí na Grónsko? |
Evropští politici brojící proti Trumpovi by si měli položit otázku, zda v době mezinárodního chaosu je moudré obětovat americký obranný deštník kvůli ledovému ostrovu na dalekém kontinentu. NATO jako spojenectví má sice vysokou hodnotu, ale nakonec je to jen kus papíru. Oproti tomu nemovitost s názvem Grónsko skrývá v sobě řadu dlouhodobých ekonomických i geostrategických výhod pro USA.
