Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

HLAS TRHU: Pojišťovací kozel zahradníkem?

Názory

  7:00
PRAHA - Při rozhodování, do čeho vloží své peníze, pojišťovny rizika spojená s globálním oteplováním spíše ignorují. I když může mít změna klimatu zásadní dopad nejen na jejich byznys.

Rok 2014 byl nejteplejší za posledních 135 let. foto: Reprofoto

Nejeden investor se jistě zamyslel nad tím, jak jeho portfolio ovlivní globální změna klimatu. Má smysl investovat do zemědělské půdy v zemích, kde hrozí její vyschnutí? Co hotelové komplexy v monzunových oblastech? A jak to bude s ropným průmyslem, pokud bude muset omezit těžbu, aby se hladina skleníkových plynů v atmosféře udržela na přijatelné úrovni?

Člověk by čekal, že zrovna pojišťovny s tímto rizikem umějí zacházet dobře, ne-li nejlépe. Klimatické změna totiž ohrožují jejich podnikání velmi očividným způsobem. Náhlé výkyvy v počasí a z toho plynoucí extrémní úkazy, jako jsou sucha, záplavy nebo hurikány, vedou k tomu, že pojišťovny musejí na pojistkách vyplácet rostoucí sumy. Tento vývoj pojišťovny chápou poměrně dobře a postupně upravují své sazby, aby zvýšené riziko zohlednily. O to více je zarážející, že při rozhodování, do čeho vloží své peníze, rizika spojená s globálním oteplováním spíše ignorují. Přitom nesmíme zapomínat, že příjmy pojišťoven netvoří jen vlastní pojistné, ale i výnosy z investic, do kterých část vybraných peněz ukládají. Proto celosvětově patří kpředním investorům.

S kritikou pojišťoven přišla londýnská nevládní organizace Asset Owners Disclosure Project (AODP), která se snaží chránit penzijní úspory a jiné dlouhodobé investice před riziky spojenými s klimatickými změnami. Za tímto účelem volá po větší transparentnosti sektoru a aplikaci nejlepších postupů při správě majetku (tzv. best practice). AODP se zaměřila na 500 největších vlastníků majetku a došla k závěru, že zatímco institucionální investoři (například velké penzijní fondy) pomalu mění svou strategii, pojišťovny jsou zoufale pozadu. Přitom spravují třetinu celosvětového investičního kapitálu, tedy přibližně 30 bilionů amerických dolarů.

Pouze každá stá pojišťovna posuzuje riziko tzv. uvízlých investic (stranded assets), což je právě ropa, která bude muset kvůli boji s globálním oteplováním zůstat pod zemí. U penzijních fondů je to šest ze sta a z globálních „tahounů“, kteří dělají nejvíce k ochraně svých portfolií, je to dokonce téměř každý druhý. Příznačně je mezi těmito 31 tahouny jen jedna pojišťovna (penzijních fondů je ve skupině 26). Podobné výsledky vykazuje statistika, jestli investoři měří emise skleníkových plynů svých portfolií – v případě pojišťoven jich to dělá jen pět procent, zatímco u penzijních fondů je to 13 procent a „tahouni“ vykazují celých 74 procent.

Ještě o něco horší je to u otázky, jestli finanční instituce zaměstnávají specialisty, kteří investiční rizika plynoucí z klimatické změny posuzují. Z pojišťoven to jsou tři procenta, z penzijních fondů pětkrát více. Pojišťovny také zaostávají v investicích do takzvané nízkouhlíkové ekonomiky. To jsou investice spojené s udržitelným rozvojem, obnovitelnými zdroji energie a adaptací na klimatické změny. Dodejme, že evropské pojišťovny jsou na tom vochraně svých investic před jejími následky výrazně lépe než jejich asijské, natož pak americké protějšky.

Globální oteplování je hmatatelné ado určité míry i vypočitatelné riziko. Ačkoli i ostatní velcí správci majetku mají co dohánět, zaostávání na straně pojišťoven je zarážející. Právě ony totiž mají na predikci dopadů klimatických změn zájem dvojnásobný. To, že neví pravá ruka (investiční oddělení), co dělá levá (oddělení výpočtu rizik), je špatná zpráva i pro běžné pojistitele. Nižší investiční výnosy v důsledku globálního oteplování se odrazí na vyšším pojistném.

Autor je analytik společnosti RSJ. Text vznikl pro Asociaci pro kapitálový trh ČR.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.