České státní dluhopisy už delší dobu nepatří z pohledu výnosů právě mezi investiční hity. Na vině je nízká inflace doma i v zahraničí ataké klesající výnosnost státních dluhopisů v eurozóně. V posledních měsících se proto dá mluvit dokonce o rekordně nízkých výnosech českých státních dluhopisů. Přesto je o ně na trhu pořád velký zájem.
Na první pohled nelogická záhada má přitom racionální vysvětlení. Především je to strategie zahraničních investorů, kteří nakupují hlavně naše státní dluhopisy sdobou splatnosti do tří let. Očekávají totiž, že skončí kurzový závazek koruny ana jejím posílení vydělají. Jsou proto ochotní přijmout i současný záporný výnos, a tedy de facto platit za to, že půjčují státu peníze.
K tomu se přidává i letošní relativně nízká emise dluhopisů. Díky příznivému ekonomickému vývoji Česka, z toho plynoucího vyššího výběru daní a také nižším veřejným investicím dosáhne rozpočet pravděpodobně přebytku okolo 20 miliard korun. Kladné saldo státního rozpočtu pak samozřejmě znamená menší potřebu financování na dluh, a tedy logicky méně vydaných dluhopisů.
České banky a ostatní domácí investoři o ně přitom dnes kvůli nízkým výnosům přestávají mít zájem. Nejnovější statistiky ukazují, že finanční domy v omezené míře české státní dluhopisy ze svých portfolií dokonce vyprodávají. A to právě zahraničním investorům.
Vývoj na trhu ze začátku září navíc ukázal, že výnosy mohou klesat pod tlakem velkého přílivu zahraničního kapitálu. Ato především v krátkodobém horizontu. Navíc se blíží konec kurzového závazku, který Česká národní banka a její představitelé avizují na příští rok. Pravděpodobně se tak bude paradox českých státních dluhopisů ještě zvětšovat. Jejich výnosy mohou dále klesat a zájem o ně poroste.
Autorka je analytička České spořitelny.Text vznikl pro Asociaci pro kapitálový trh ČR.
