To by pro něj bylo pohodlnější než koaliční vládnutí, protože v koaliční vládě každé podstatnější exekutivní rozhodnutí předchází složitá dohadování. A Babišovým nejvroucnějším přáním je dělat vládě šéfa-manažera, který se na nikoho neohlíží a jen rozdává rozkazy.
Menšinové vládnutí by pro něj mohlo být pohodlnější než to minulé, protože to mu „kazil“ prezident Miloš Zeman, který premiéra vydíral pomocí komunistů, a tato menšinová vláda byla navíc koaliční, vládl se sociálními demokraty.
Účelové strašení a kňučení
Aby se k téhle metě přiblížil, snaží se dnes šéf ANO voličům připomínat, jak se „mají špatně“. Negativní kampaň není pěkná a většinu z nás štve a znechucuje, nicméně politici mají spočítané, že na voliče funguje a tak ji používají. Všichni.
Samozřejmě ji využívá i koalice Spolu, která například měla na billboardech portréty Babiše a Putina se sloganem Nová hrozba, stejní agenti. Po věcné stránce je negativní kampaň většinou manipulativní. Babišův „nejhorší premiér“ Petr Fiala je sice nejhorší, ale jen v nějaké agenturní anketě mezi dvaadvaceti vrcholnými politiky. Jenže ani Babiš není proruský, jak se jej snaží vykreslit propaganda Spolu.
Ne, nebude to pěkná kampaň, ale na druhé straně, kdy naposled tu nějaká pořádná a pozitivní byla? Uvidíme, jako už mnohokrát, vzájemné strašení, přehnané, nedůvěryhodné a to na obou stranách. Strašení a kňučení po sobě budou metat naši budoucí vládcové bez rozpaků a účelově.
Volby by vyhrálo ANO, posílilo SPOLU a Piráti. Motoristé mimo Sněmovnu![]() |
Opoziční hnutí sází na to, že se prezidentu Trumpovi povede uzavřít nějaký mír na Ukrajině a z války už nebude tak horké téma. Jenže ani to není jednoduché a jisté, protože bude-li Ukrajina dotlačena k něčemu naprosto pro ni nepřijatelnému, bude z míru jen nejisté příměří do další horké fáze konfliktu.
Pokud by zavládl nějaký solidní mír, nevypadá to pro vládní kampaň nijak růžově. Zásluhy za konec zabíjení si nebude moci vláda přisvojit, ty si přisvojí egoman z Bílého domu a k němu se vláda nehlásí. Válečná rétorika pozbude atraktivnosti.
Vládní koalice to navíc s bojovností už jednou přehnala, těsně po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, vládní představitelé tak dlouho opakovali heslo „Jsme ve válce“, až se veřejnost dílem hysterizovala a dílem znechutila.
„Nejhorší premiér na světě.“ Kampaní hnutí ANO se bude zabývat dohledový úřad![]() |
Mimochodem, toto byl také ukázkový příklad záměrné polarizace společnosti a může si ji připsat vládnoucí kabinet. Není pochyb, že zahraniční politika Fialovy vlády je konsensuální a protiruský postoj je většinový. Ale zahraniční priority po válce volby vyhrávají jen stěží.
Další téma, kterým se vláda chlubí, tedy rozpočtová odpovědnost, se zhroutilo po Trumpově nástupu, když vyšlo najevo, že Evropa prezidenta USA nezajímá a hodlá se v ní angažovat velmi omezeně. Přirozenou reakcí je konstatování, že Evropa musí zbrojit a proto se kolektivně kloní k tomu, že se ještě více zadluží. V takové konstelaci budou řeči o rozpočtové odpovědnosti znít hodně falešně.
Boj o třetinu nerozhodnutých
Premiér Fiala, který stále věří, alespoň verbálně, ve vítězství současné vládní koalice, spoléhá na poslední měsíce před volbami a chystá se zopakovat scénář z roku 2021, kdy se pár týdnů před otevřením volebních místností preference začaly převalovat na stranu opozice a favorit voleb, tehdy vládnoucí hnutí ANO, sice nakonec zvítězil, ale neměl s kým vládnout, naopak opozice měla pohodlnou většinu.
Tohle zopakovat bude hodně těžké. Za prvé, premiér neútočí z opozice, ale z vládních postů a nutno podotknout, že naděje, které do něj voliči vkládali počátkem října 2021, většinově zklamal. Navíc slibuje de facto jen opakování mandátu v totožné personální sestavě. Tedy chyby nereflektuje a změnu vládního kurzu neslibuje.
Za druhé, nynější koalici obrovsky pomohl propad milionu hlasů, to, že se tehdy nedostala do sněmovny ČSSD ani Přísaha Roberta Šlachty, bylo možná podstatnější než přeliv voličské přízně ke Spolu.
Podle demoskopů máme zhruba třetinu nerozhodnutých voličů, kteří se přikloní na nějakou stranu až těsně před volbou, navíc nikoli na základě racionální úvahy, ale na základě citových pohnutek.
Pro volební štáby to znamená jediné, mají cíl vyvolat co nejsilnější emoci, která by voliče přetáhla na „správnou“ stranu. Pěkné to opravdu nebude, jeden se jen děsí, koho si Vít Rakušan vyvěsí na budovu ministerstva vnitra v pytli na mrtvoly, aby, jak sám řekl, vybudil „emoce a diskusi“.