Na každé tiskové konferenci nás vládní činitelé ujišťují, že jejich kroky jsou racionální, logické a správné. Opravdu?
Ve středu ministři zrušili povinnost očkovat se pro některé profesní skupiny a domnívají se, že to nezmění virovou situaci. Opak je pravdou. Uleví se zajisté všem, kdo se vakcíny báli a nechtěli se očkovat, pro ty je to dobrá zpráva. Pro jiné nikoli, mnozí klienti sociálních služeb i pacienti v ordinacích a nemocnicích se budou sami sebe tázat, kdo z personálu je či není očkovaný a kdo je může nakazit.
Jak léčit omikron v domácích podmínkách. Které léky použít a co nesmí chybět v lékárničce |
To určitě není příjemný pocit. Můžete říci, že jsou to přecitlivělí, až hysteričtí jedinci. Jenže co bychom pak směli říkat o odpůrcích vakcíny? Vláda vyhověla jedné straně sporu o povinnou vakcinaci, aniž by měla jinou než krátkodobou představu o vývoji pandemie. Je to racionální a logické?
Po omikronu bude klid
Existuje též významná symbolická rovina vládního počínání a na ni jako by vláda nemyslela. Když nás premiér a ministr zdravotnictví s naléhavým výrazem žádají, abychom se nechali očkovat, snad ani oni nevěří, že na tenhle apel se zvednou statisíce vakcínchtivých. Za vlády Fialovy garnitury očkování – jemně řečeno – nefrčí a vláda pro jeho opětovný rozjezd nedělá nic. Denně přibývají jednotky tisíc nově očkovaných a zájem o třetí dávku je mnohem menší než na sklonku loňského roku, v posledním týdnu se „napíchlo“ zhruba jen poloviční množství zájemců než průměrně v první půlce prosince.
Je snad zrušení povinné vakcinace pobídkou? Právě naopak. A v souladu se svými sliby kabinet též rozhlašuje, že se vracíme do normálu, třebaže omikronovou vlnu jsme ještě nepřekonali. Zrušení výhod pro očkované bylo zjevně největší ranou pro získávání nových zájemců. Pragmatikům, kteří se z nejrůznějších důvodů nemoci nebojí, schází motivace. Testují se úplně všichni – jak neočkovaní, tak očkovaní, proč se tedy mám nechat očkovat? Protože dva profesoři říkali, že je to racionální a odpovědné?
Vlna omikronu bude rychlá. Musíme vydržet, pak už by měl být klid, říká viroložka Tachezy |
Další pomýlení je představa, že vláda něco národu vysvětluje. Mediální vystoupení kabinetu jsou málo početná a defenzivní, na tiskových konferencích se nedostává ani na dotazy spřátelených novinářů, natož na kritické. Cožpak nikdo premiérovi neřekl, že vládní tiskovky sleduje jen hrstka profíků a další skupinka fajnšmekrů z řad veřejnosti a vše, co se dostane k národu, je přefiltrováno přes média a sociální sítě?
Vláda prý takto podivně komunikuje proto, aby zněla jedním hlasem. No dobrá, ale nechť ten hlas zní! Premiér nechce mluvit, jeho ministři nechtějí mluvit, ba ani neurčili nikoho, kdo má mluvit za ně. Velmi se pak diví, že jsou kritizováni za to, že jim mnozí nerozumějí.
Těžko říci, proč tahle nehoda potkala tak zkušené matadory, když byli v opozici, mluvili až příliš, lze tvrdit, i že byli k nezastavení. Jedna hypotéza se nabízí: ve vládě převládají učitelé, původním působištěm politiků byla nějaká škola (máme šest ministrů-učitelů a další vyučovali či vyučují). Jednoho hned napadne klausovské slůvko učitelismus jako zkratka jisté mentality. Tímto termínem nechceme dehonestovat učitelstvo, vláda se chová spíš, jako by opravdové učitele karikovala. Naši noví ministři se berou tak neuvěřitelně vážně, žádný z nich se jaktěživo neusměje – snad aby neutrpěla jejich důstojnost.
Mě už to taky se*e, neudržel se Fiala ve sněmovně. Musíme to vydržet, opáčil mu Jurečka |
Když mluví premiér, slyšíme kultivovaný projev profesora, který se autenticky diví, že po návratu domů většina z nás okamžitě nedělá domácí úkol a přípravu na další den, aby pak mohla zasednout nad knihou. Poprvé a zatím naposled ukázal Petr Fiala lidskou tvář, když si v parlamentu kolegovi postěžoval, že ho nekonečné jednání „taky se*e“. Ministři se chovají jako učitelé na stupínku. Jistě, leckomu to imponuje i proto, že je to výrazná změna proti dryáčnickému stylu Andreje Babiše, který vždy, když ho něco rozčílí, přijde o velkou část své kusé češtiny.
Mlčí jedním hlasem
Jenže kultivovaný projev a sucharské vystupování politika nedělají. Podstatné jsou samozřejmě myšlenky, ale nejdůležitější je schopnost přesvědčit ostatní o svém konceptu a nadchnout je. Jinak řečeno – vláda nechť komunikuje střídmě, spisovně a korektně, ale především mnohem více a srozumitelněji a v různých rovinách, aby to bylo srozumitelné všem.
Zamlžené jasno. Omikron je mistr v bourání konceptů |
O potřebnosti, či dokonce nutnosti vakcinace v následujících letech toho vláda mnoho neví, podobně jako o dlouhodobých následcích covidu u některých pacientů. O tom se totiž zatím vědci jen dohadují. Ale ani pomyšlení na to, že za deset měsíců či spíš ještě dříve bude Fialův kabinet přesvědčovat národ o tom, že se opět má nechat očkovat, nestačilo k rozhodnému a nepopulárnímu kroku. Určitě budeme zase v březnu rozjařeně slavit konec viru, ale co bude na podzim, nevíme. Vláda, která si nechce nikoho rozhněvat, nakonec naštve všechny.
