První odhad, se kterým přišli statistici už před měsícem, byl u meziročního čísla stejný, u mezičtvrtletního o desetinku nižší. Druhý odhad se tedy od prvního příliš neliší. Tak je tomu většinou, pokud ekonomika nezažívá nějaké drama. Jen malé rozdíly mezi oběma odhady ale vůbec neznamenají, že druhý odhad nemá valnou hodnotu.
Zatímco totiž první odhad má podobu skutečně jen uvedených dvou základních čísel a pak už jen kvalitativního komentáře o tom, které části ekonomiky hrály v daném čtvrtletí ve výkonu ekonomiky hlavní roli, druhý odhad přináší – kromě zpřesnění oněch dvou základních čísel – také spoustu dalších statistických údajů, které zachycují vývoj detailněji v jednotlivých částech ekonomiky už ne jen kvalitativně, ale v podobě konkrétních hodnot.
Nezaměstnanost vzroste, ekonomika zrychlí, říká prognóza bankovní asociace |
Obrázek ekonomiky zachycený v druhém odhadu HDP je dokonce tak detailní, že v té spoustě tabulek může méně zkušený uživatel snadno zabloudit. Přesto jsou ale všechna ta čísla počítána a uspořádána v souladu s jistou velmi promyšlenou a léty vycizelovanou logikou. Přesněji řečeno, hned se třemi logikami.
Existují totiž hned tři možnosti, jak se budeme na jedno a totéž HDP dívat – jak ho budeme měřit a z jakých složek ho budeme skládat. Každá ta možnost je úplně jiná a každá nám z jiného úhlu pohledu říká, co se v daném období dělo s různými kouty české ekonomiky.
Kdo si co kupuje
První možností je přístup „výdajový“, který zkoumá, kdo si zboží a služby vyprodukované v daném období koupil. V úvahu přicházejí čtyři základní sektory kupujících: české domácnosti, české vlády (ta centrální nebo krajské a obecní), české firmy (včetně bank a dalších finančních podniků) a veškeré zahraničí, tedy zahraniční domácnosti, vlády a firmy.
Z těchto čtyř sektorů mají na produkci pocházející skutečně z Česka, tedy po odečtení dovozů, největší podíl sektor zahraničí a sektor českých domácností: do rukou zahraničních subjektů putuje obvykle víc než třetina zdejší produkce a do rukou českých domácností další víc než čtvrtina. Česká vláda a české firmy nakupují dohromady zbytek, tedy zhruba třetinu zdejšího HDP, a to přibližně půl na půl.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla, potvrdili odhad statistici |
V posledních několika čtvrtletích mnozí zdejší komentátoři s oblibou upozorňovali na to, že co se týče schopnosti se vyškrábat z potíží daných covidem a drahými energiemi a zesílit nad úroveň dosaženou v roce 2019, česká ekonomika patří k těm nejslabším kusům v evropském stádu.
Nuže data v rámci výše zmíněného výdajového pohledu konkrétně prozrazují, kdo nejvíc šetřil, tedy kdo své výdaje na zboží a služby produkované v Česku snížil nejvíc: zcela jasně jsou to samotné české domácnosti.
Zatímco nákupy ze strany českého vládního sektoru, českých firem a zahraničí byly v letošním třetím čtvrtletí několik procent nad třetím čtvrtletím roku 2019, výdaje českých domácností byly oproti objemu před pěti lety o téměř čtyři procenta nižší. A není divu: zejména zdražení energií (a pak i všeho ostatního) v uplynulých dvou letech bylo pro mnoho českých rodin velmi tvrdou ranou přímo na jejich „rozpočtový solar“.
Produkční přístup
Druhou možností, jak se dívat na české HDP a jak ho počítat, je přístup „produkční“, založený na otázce, kdo daný HDP vyrobil – přesněji řečeno, jak k němu svou produkcí přispěla jednotlivá konkrétní odvětví ekonomiky od zemědělství přes průmysl a stavebnictví až po různé druhy služeb.
I z tohoto pohledu samozřejmě musí existovat nějaký „viník“ vlažného výkonu české ekonomiky. Chabé výsledky má především stavebnictví. Tam lze chabé výsledky aspoň do jisté míry vysvětlit vysokými úrokovými sazbami, a tudíž donedávna nízkými objemy nově poskytovaných hypoték a z toho plynoucí slabou výstavbou bytů.
České mzdy v mezinárodním srovnání? Na dohled je Kypr, Slováci jsou v závěsu za námi |
Makroekonomicky významnějším zdrojem mizerných čísel je ale průmysl. Nejhorší výsledky má těžební průmysl, kde ovšem pouze pokračuje dlouholetý trend utlumování těžby uhlí. Ovšem klíčová část celého průmyslu, zvaná zpracovatelský průmysl, balancuje v posledních letech kolem úrovně, kterou měla už v roce 2019.
Kdo dostane zaplaceno
Třetí možný pohled na vyprodukované HDP, „příjmový“, si klade otázku, kdo za vyprodukování daného HDP dostane zaplaceno. Tady statistici rozlišují dva základní sektory: zaměstnance a všechny ostatní, což jsou vlastníci firem (akcionáři, podílníci v s. r. o. a podobně) a podnikatelé.
I tento poslední pohled přináší velmi zajímavou zprávu. Podíl zaměstnanců na celkových příjmech z HDP v Česku dlouhodobě roste (na úkor podílu vlastníků firem a podnikatelů). Pomalu se tak posouvá směrem k úrovním tohoto podílu obvyklým na západ od nás, ovšem má k nim pořád ještě daleko.
V letech 2021-23 se tento trend otočil: pod pláštíkem vysoké inflace dokázali vlastníci firem a podnikatelé svůj podíl na celkovém koláči navýšit. Letos už ale dochází ke korekci směrem k onomu trendu – to jest, napětí na trhu práce pomáhá zaměstnancům v tom, aby se jejich podíl zase začal zvyšovat.
