Speciálně o zrušení tak zvané superhrubé mzdy, které bylo schváleno politiky, jak se ale ukázalo jen teoreticky, už v roce 2012.
Oznámil to premiér Andrej Babiš před svým odjezdem na dovolenou a jednat o tom chce se svými ministry při přípravě rozpočtu 11. srpna. Vypadá to, že na rozdíl od předchozích slibů včetně slibů jeho vlády je to myšleno vážně. Má zmizet nesmyslná platba daně ze zaplacené daně, tedy zdanění plateb za sociální a zdravotní pojištění, a zůstane patnáctiprocentní sazba daně.
Výsledkem mají být nižší daně, kdy si zaměstnanec s průměrným platem přilepší ročně o víc než 20 tisíc korun. Donedávna ovšem podobné návrhy odmítala ministryně financí Alena Schillerová s tím, že to sníží příjmy státu tak, že si to nemůžeme dovolit. Co se tedy změnilo?
Jako první každého napadne to, že snížení má platit od příštího roku, příští rok jsou parlamentní volby, a premiér si tak chce „koupit“ voliče. Jenže to je jen část pravdy. Epidemie koronaviru a propad ekonomiky totiž převrátily priority a změnily uvažování o rozpočtu všech politiků, nejen Babiše.
Už se nemluví o vyrovnaném rozpočtu, ale o tom, jak poslat do ekonomiky peníze. Ve světle letošního plánovaného schodku ve výši 500 miliard korun se výpadek 90 miliard kvůli změně daně z příjmu nejeví jako tragédie.
Navíc vládní „utrácení“ prostřednictvím nižších daní je jednou z nejefektivnějších a nejlevnějších cest, jak stimulovat ekonomiku, a ekonomové už dlouho poukazují na to, že naši ekonomiku brzdí vysoké zdanění práce, které se odstraněním superhrubé mzdy sníží.
Možná by při té příležitosti mohla vláda vyslyšet i další rady ekonomů, snížit například některé přímé dotace mířící do ekonomiky a provést třeba důkladnou reformu školství.
