Ze strany nového ministra zdravotnictví Jana Blatného je to dobrý tah. Pokud to bude fungovat, dá to všem trochu jistoty v tom, co se asi brzy bude dít. Jestli se otevřou hospody či plavecké bazény, či zda naopak brzy zavřou skoro všechny obchody kromě lékáren a potravin. Samozřejmě, nedá se předpokládat, že se podle této tabulky pojede jako podle jízdního řádu. Je třeba počítat s různými úpravami, tu se něco zavře více, tu méně než v tabulce.
Epidemie se vyvíjí, šíření viru je těžko předpověditelné, protože ho šíří lidé a těžko přesně předvídat jejich chování. Jasnovidce ministerstvo nezaměstnává. Ale je lepší něco než nic.
Zároveň je zbytečné těšit se na tuhle jistotu příliš dopředu. Platit ještě nezačala a stejně v tabulce opatření budeme mít – pokud člověk soudí z oficiální údajů zdravotnických statistiků – ještě pár týdnů či pár měsíců stupeň číslo pět. Tedy ten nejtvrdší, který odpovídá těm, jež platí teď. Epidemie totiž nepolevuje, nezastavili jsme ji a počet nakažených, nemocných ani hospitalizovaných celkově neklesá.
Přitom právě radikální pokles jejich počtu potřebujeme jako sůl. Lze to zařídit dvěma způsoby. Buď doufat, že současná opatření nakonec povedou k poklesu a to bude zřejmě na měsíce. Nebo můžeme nasadit razantnější kúru, aby vše bylo rychle za námi. Což se zřejmě ministrovi Blatnému nechce.
Ani v jednom případě se ale nechystáme v tabulce opatření sestoupit na nižší, méně přísnou úroveň. Naopak, je možné, že zamíříme k ještě větší tvrdosti, a tedy mimo tabulku. Jednou se samozřejmě do ní vrátíme a prozkoumáme i nižší patra, ale že to bude brzo, o tom můžeme jen snít.
