Rok dětství navíc? Odklad nástupu do školy je často na škodu, varují učitelé |
Rodiče pro to mají dobré důvody. Původně byl tento systém zaveden kvůli tomu, aby do školy nemusely děti nezralé nebo bez nutných sociálních dovedností. Aby ve škole zbytečně netrpěly, když stačí počkat, až doženou ostatní. Posuzovat to měli dětští lékaři a pedagogicko-psychologická poradna.
Dnes ale odklad rodiče využívají k něčemu jinému. K tomu, aby tím zvýšili pravděpodobnost úspěchu svých ratolestí při přijímačkách na střední školu, hlavně na gymnázia. Relativně, vůči ostatním dětem, které jsou ve stejném ročníku a se kterými soutěží.
Rodiče předpokládají, že starší děti se dokážou lépe soustředit a učit. A studie ze zahraničí, například z USA či z Finska, ukazují, že to funguje. Samozřejmě, náš systém kontroly lékaři a psychology by měl „neodůvodněnému“ odkladu zabránit. Jenže nefunguje. Pokud rodiče svoji žádost nezformulují vyloženě hloupě, odklad dostanou. Formálně se nějaké to „zaostávání“ či „problém“ vždycky najde.
A výsledek? Už zmíněných 23 procent prváků s odloženým nástupem – což mimochodem zhruba odpovídá podílu studentů gymnázií v populačním ročníku – nakonec znamená, že se výhody pozdního nástupu do školy ztrácí. Děti mají často stejně staré soupeře. Samozřejmě, šlo by nástup do školy odložit ještě dál a výhodu tak opět získat. Jenže celý problém se tím jen posune, další rodiče budou následovat. A znovu a znovu.
Je to nevyhratelný závod, který má už dnes své nepříznivé dopady. Nejen že některé děti, které se těší do školy, obere o jejich elán, ale zvyšuje se i věk, ve kterém mladí lidé končí svoje školní vzdělávání. Starší studenti se ve škole nudí a mají pak kratší pracovní kariéru. Snaha velkého množství rodičů zajistit svým dětem lepší život se tak ve finále obrací proti jejich ratolestem.
