Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

HUDEMA: Tleskat firemním dobrodincům? Bojují za klima i chudé, leč poškozují společnost

Názory

  5:00
Praha - Nevěřte Řekům, i když přinášejí dary, varoval kdysi věštec Láokoón své trójské spoluobčany před koněm, kterého jim zanechali před branami Danajci. Trójané ale nedbali, koně vtáhli do města – a z něho vyskákavší Řekové pak otevřeli brány a umožnili dobytí Tróje.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Reuters

A podobná varování se už objevují před pokusy šéfů velkých firem konat dobro a míchat ho při jeho praktickém naplňování s politikou.

Firmy se dnes veřejně zavazují například podporovat znevýhodněné menšiny, ženy, mír, rychlé dosažení uhlíkové neutrality kvůli ochraně klimatu a někdy i vágní pokrok a dobro. Původně se firemní dobro skrývalo hlavně pod značkou „sociální odpovědnost firem“, tedy šlo o formalizovanou snahu firem pečovat o dobré vztahy se zákazníky, o životní prostředí i okolí svých provozů. Pak ale ředitelé firem pokročili dál a přišly různé kampaně. Například loni v USA akce zejména šéfů velkých technologických společností proti některým krokům amerického prezidenta Donalda Trumpa k omezení migrace. Letos zase kampaň, v níž se velké firmy dobrovolně zavazovaly ke snížení emisí skleníkových plynů. A vše vyvrcholilo letos na podzim, když vlivná americká organizace Business Roundtable, jejímiž členy jsou ředitelé velkých amerických společností, vydala prohlášení, že cílem firmy dnes už není jen zisk.

Německo: Je cílem energetické změny i potlačit korporace?

Ředitelé převážně velkých akciových společností oznámili, že jsou tu i závazky vůči dalším zúčastněným, tedy zákazníkům, zaměstnancům a životnímu prostředí. Prostě řekli svým šéfům, tedy akcionářům, kteří je najali, že na ně teď tak trochu kašlou a raději se budou bavit se zaměstnanci, politiky nebo ochranáři. Zní to jako konec kapitalismu, který vytvořil naši prosperitu, ale lidé, kteří tvrdí, že přednost má lidská společnost před ziskem, to ocení. Jenže tenhle přístup nakonec může být nebezpečný i pro ně a společnost, o kterou jim údajně jde.

Nejde přitom jen o to, že firmy často dávají levné sliby a zavazují se k něčemu, s čím nemají problém. Nebo se snaží vylepšit si reputaci poškozenou v jiné oblasti. Pak tvrdě omezují emise ty, které do vzduchu skoro nic nevypouštějí. Přírodu chrání rády zase ty, jež se podílely na porušování lidských práv v rozvojových zemích. Tudíž celkový výsledek může být skoro na nic. Jde také o to, že se firmy stále víc při provádění svého dobra míchají do politiky a zaujímají politické postoje. A to může být po čertech nebezpečné.

Zaprvé se to firmám může vrátit, když se změní politická a společenská situace. Politici pak zaútočí na firemní svět – a to může dopadnout špatně. Zadruhé, v některých oblastech svými dobrovolnými závazky podniky udávají trendy a normy, které nakonec nemusejí být pro společnost vůbec dobré. Vedou třeba k rozšíření regulací a kontroly nad lidmi. Politici pak mohou tyto trendy prohloubit a použít i proti firmám. A zatřetí, v těchto iniciativách často vedou ředitelé, kteří jsou jen najatými manažery a kteří se zřejmě snaží zbavit se kontroly ze strany svých akcionářů. Což může směřovat k vytváření jakési elity, jež bude říkat, co je správné, a podporovat to z firemních, tedy nikoliv svých peněz. Bez ohledu na to, co si myslí voliči. Zkrátka přinášejí danajský dar, který může ohrozit je samotné i naši demokracii. 

Autor: