HUDEMA: Dcera, která udala matku po útoku na Kongres? Rodinná tragédie s Twitterem v hlavní roli |
Nyní to ale vypadá, že Francouzi v Evropské unii to vidí trochu jinak. Stěžují si, že se na jednání nejvyšších orgánů Evropské unie používá hlavně angličtina. A to přesto, že oficiálně jsou jednací řečí Unie úřední jazyky všech jejích členů a teoreticky by se všechno na požádání mělo překládat do všech jazyků. Jenže to je drahé a nepohodlné, protože jednodušší je mluvit bez tlumočníků napřímo. Zůstává tak většinou u angličtiny, která má navíc ustálenou terminologii pro evropské právní i politické procedury.
Podle francouzského státního tajemníka pro evropské záležitosti Clémenta Beaunea je ale po brexitu a po zpřetrhání vazeb mezi Velkou Británií a Unií čas s angličtinou přestat. Místo mluvení „lámanou angličtinou“ je třeba začít používat „naše vlastní jazyky,“ prohlásil. Francie chce podle něj podporovat v Evropě „jazykovou diverzitu“ a chce s tím začít příští rok. Jenže bude se pak opravdu mluvit na každém jednání v EU ve 24 úředních jazycích? Asi ne. Z celého návrhu spíše vyčnívá to, že Francie chce po odchodu Británie z EU posílit v Unii své pozice ve všech směrech. Včetně používání francouzštiny.
Snaha prosadit francouzštinu narazí ale minimálně na dva těžko řešitelné problémy. Za prvé rozhodně víc lidí mluví anglicky než francouzsky a angličtina navíc zůstává oficiálním jazykem Unie, protože se jí mluví na Maltě a v Irsku. A za druhé, pokud by se rozhodovalo o jednacím jazyce Unie podle počtu obyvatel v jednotlivých zemích, mělo by se mluvit německy. Jenže to je z historických důvodů nepřijatelné právě pro Francouze. Takže se dá odhadnout, že se Francouzi brzy opět rádi pokorně vrátí k angličtině.
