Vězeň Dalík, odsouzený za podvod, pracoval, a to v luxusním penzionu U císaře Zikmunda. Znojemská věznice totiž má s majitelkou zařízení uzavřenou smlouvu o zaměstnávání vězňů. Nebo možná chudák nepracoval, jak tvrdil v citované stížnosti. Jen se flákal, třeba si četl či si jen užíval vybrané kuchyně penzionu. Nezní to jako přísný trest, ale budiž.
‚Pohodový‘ kriminál pro Dalíka. Dny trávil v luxusním penzionu, celou věcí se už zabývá státní zastupitelství |
Doufejme tedy, že byl aspoň pravdivý i zbytek Dalíkova vyjádření. Že se nemohl stýkat s příbuznými, jak si stěžoval. Že mu majitelka penzionu či její zaměstnanci bránili dopisovat si s osobami mimo vězení, telefonovat či využívat kvalitní wi-fi sítě, kterou se penzion chlubí. Zkrátka že neměl kolem sebe kamarády a příbuzné a ani s nimi nemohl volně komunikovat. Přerušení běžného styku s vnějškem totiž bylo speciálně u Dalíka důležitou součástí trestu. Mimo jiné proto, že se živil svými kontakty, které je třeba udržovat, a stále podniká. Leccos ale napovídá o opaku.
Navíc je pozoruhodné, že U císaře Zikmunda skončil právě Dalík. Je to v podstatě rozumný a vychovaný člověk, ale takových je ve znojemské věznici asi víc. A tak luxusní podmínky jako on neměli. Zavání to tím, že ne všem se měří stejným metrem. Uvidíme, jestli s tím něco udělá plánovaná prověrka znojemské věznice ministerstvem spravedlnosti. Zatím to moc nevypadá a spíše se zdá, že kdo má patřičné styky, dokáže si zařídit dobrý život, i když má sedět ve vězení.
