Něco takového známe z nespočtu sci-fi. Inteligentní roboti, humanoidní (ale ne nutně), pomáhají a plní řady úkolů. Nebo se také nakonec vzbouří a rozhodnou o zbytečnosti lidstva či neochotě být nadále otroky. Klasik světové sci-fi, Isaac Asimov, přišel se třemi zákony robotiky už v březnu 1942. Staly se základem množství knih i povídek, ale také se ukázalo, že je vhodné je mírně rozšířit.
V Česku jsme navíc doslova domovem slova robot, nejznámější české slovo bylo poprvé v dějinách použito v roce 1920 v dramatu Karla Čapka R.U.R.
Vývoj humanoidních robotů vstupuje do kritické fáze. Poprvé v historii se prototypy skutečně podobají vizi z literatury – umí chodit, mluvit, reagovat. Investuje se obrovské množství peněz a lidského talentu, což slibuje rychlý pokrok. Optimisté věří, že během této dekády uvidíme humanoidní roboty nasazené v průmyslu a možná i prvních domácnostech.
Globální závod o dominanci na trhu
Globální trh s humanoidními roboty prochází dramatickým růstem, který analytici Goldman Sachs odhadují na hodnotu 38 miliard dolarů do roku 2035. V příštích pěti letech se očekává výroba přibližně 250 tisíc humanoidních jednotek, především však pro průmyslové využití. A podle odhadů Citibank by do roku 2050 mohlo být na světě až 650 milionů humanoidních robotů.
Vzpoura nerdů. O čem svědčí jména jako Musk, Zuckerberg či Bezos? Třeba o radikální civilizační proměně |
Na ty domácí budeme tedy čekat nejspíš o něco déle, ale je dost jisté, že i tato část velmi velkého trhu bude pro klíčové hráče zásadní. Především i proto, že souboj o ovládnutí trhu tak trochu probíhá mezi USA a Čínou.
USA – Tesla a Figure AI vedou
Tesla Optimus představuje nejmedializovanější projekt v této oblasti. Elon Musk slibuje, že Optimus bude stát do 20 tisíc dolarů a sériová výroba začne v roce 2025 pro interní použití firmy Tesla, s komerční dostupností pro jiné společnosti v roce 2026. Robot měří 173 cm, váží 57-73 kg a disponuje 28 strukturálními aktuátory pro pohyb podobný člověku.
Elon Musk se ale také stal terčem kritiky po odhalení, že některá videa robota Optimus používala „teleoperation“ – techniku, kdy člověk mimo záběr ovládal robota. Na videu z ledna 2024 bylo vidět lidskou ruku zasahující do záběru během skládání košile.
Tomu ale předcházela událost v srpnu 2021, když na akci AI Day oznámil plán humanoidního Tesla Bota. Na pódium tehdy vkročila postava v lesklém bílo-černém obleku s maskou, napodobující design robota, a začala předvádět strnulý „robotický“ tanec. Musk za chvíli přiznal, že „to nebylo reálné“ – byl to tanečník, nikoli skutečný stroj. Marketingový tah vyvolal jak nadšení fanoušků, tak skepsi odborníků, kteří upozorňovali, že Musk zatím předvedl spíše sci-fi show než průkazný pokrok.
Tato aféra vedla k tomu, že ostatní výrobci robotů nyní do svých ukázkových videí zahrnují ujištění, že používají skutečně autonomní pohyby bez lidského ovládání. Například čínská společnost Astribot explicitně uvádí „no teleoperation“ ve svých demonstracích.
Figure AI získala významné investice v hodnotě 675 milionů dolarů od konsorcia zahrnujícího Jeffa Bezose, Microsoft, Nvidia a Intel, což společnost ocenilo na 2,6 miliardy dolarů. Jejich robot Figure 02 je již testován v továrně BMW v USA. OpenAI, průkopník v umělé inteligenci, navíc vyvíjí právě pro tento stroj software, který má s mikrofony a reproduktory mluvit s lidmi a poslouchat je. Figure AI chce do roku 2029 vyrábět 100 000 robotů ročně.
Americké startupy jako Agility Robotics či Apptronik také představily vlastní humanoidy a plánují masovou výrobu v blízkých letech.
Čínská ofenzíva
Čína dominuje 63 procenty klíčových společností v celosvětovém dodavatelském řetězci pro humanoidní roboty, což jí umožňuje vyrábět levněji než západní konkurence. Dokonce i Elon Musk přiznává, že „pozice 2 až 10 [v humanoidních robotech] mohou obsadit čínské firmy“.
Čínské roboty Unitree stojí kolem 90 tisíc dolarů, zatímco americký Atlas od Boston Dynamics přijde na dvojnásobek.
UBTECH Robotics, první veřejně obchodovaná společnost v oblasti humanoidů, s investicemi 820 milionů dolarů, jejíž model Walker S1 již pracuje v továrnách BYD, ale taté například ve Volkswagen-FAW. Mimo to chystá domácího humanoida za 20 000 dolarů zaměřeného na péči o seniory.
Unitree s 166 miliony dolarů investic nabízí modely G1 (16 tisíc dolarů) a H1 (90 tisíc dolarů).
Fourier Intelligence se svým modelem GR-2 s vyměnitelnou baterií.
Na robotech pracuje i Xiaomi. Čínská vláda a investoři navíc lijí do odvětví ohromné prostředky – během prvních pěti měsíců roku 2025 bylo v Číně zaregistrováno přes 100 000 nových firem v oblasti robotiky (meziročně o 44 procent více).
VIDEO: Robot ve Fukušimě úspěšně odebral vzorek zničeného paliva |
Evropa hledá své místo
Evropa zaostává za USA a Čínou, ale přináší několik zajímavých projektů:
Německo představuje Neura Robotics s robotem 4NE-1 (180 cm, 80 kg) využívajícím platformu Isaac od Nvidia. Robot má vyměnitelné paže pro rozšíření spektra úkolů.
Norsko má startup 1X (Halodi) s robotem NEO Beta určeným pro domácí použití, který získal 100 milionů dolarů financování.
Italský Oversonic pracuje na průmyslovém robotovi RoBee a další evropské projekty se zaměřují na zdravotnictví či sociální interakci (např. LuxAI z Lucemburska pro terapii autistických dětí, Furhat Robotics ze Švédska na komunikativní robotické „hlavy“.
Evropská komise každopádně podporuje robotiku programem Horizon Europe a na kontinentu působí řada startupů díky silné výzkumné základně.
Dobře, ale k čemu to vlastně bude doma?
Pokud se vydáte studovat výše uvedené roboty, tak paradoxně velmi často narazíte na videa, kde žehlí a skládají prádlo. Jde o ukázku toho, že pravděpodobně jde o jednu z nejméně oblíbených domácích prací. Není divu, že ji rádi přenecháme někomu jinému.
Humanoidní roboti v domácnostech budou tak jako tak zpočátku vykonávat jednoduché opakující se úkoly:
- Manipulace s objekty a jejich přenášení
- Základní úklid a údržba
- Pomoc s prádlem a jednoduchými domácími pracemi
- Monitorování domácnosti a bezpečnost
Figure AI plánuje, že jejich roboti budou schopni „dělat nádobí a prádlo, vybalovat nákupy a vykonávat další domácí úkoly 100% autonomně“.
Největší potenciál je nejspíš tam, kde se podaří roboty nasadit na nudné a opakující se činnosti, takže lidem zbydou věci zábavnější a kreativnější. Lze předpokládat i to, že robot bude mít dostatek síly, aby mohl manipulovat s těžkými předměty. Může se tak stát i velmi zásadním pomocníkem v péči o nemocné.
Budeme na to doma mít? A kdy to bude?
Optimus Elona Muska by prý časem mohl stát jen 20–30 tisíc dolarů, tedy nějak tak (zhruba tolik jako auto). Poměrně hodně, hlavně pro široké rozšíření. Cena časem bude klesat, objeví se nové technologie, masová výroba sníží náklady, takže je dost dobře možné, že robot do domácnosti bude na úrovni několikanásobků cen špičkových telefonů.
Nutno ale dodat, že domácí prostředí patří k nejtěžším výzvám. Domov je plný objektů, překážek a nepředvídatelných situací (roztahané dětské hračky, rozlité pití, schody, domácí zvířata…). Robot – na rozdíl od myčky nádobí či robotického vysavače – by musel zvládat širokou škálu úkolů a pohybů. Což je zatím velmi daleko. Současné humanoidní prototypy dokáží možná zvednout krabici či zalít kytku, ale spolehlivě uklidit celý byt nebo pohlídat batole je úkol, na který dnešní AI a robotika nestačí.
I mírná porucha či pád robota by v domě mohly nadělat škodu. Není proto náhodou, že první skutečně komerčně úspěšný domácí robot byl specializovaný Roomba – jednoduchý disk na kolečkách, který jen vysává a nic víc. A ten občas dokáže způsobit karamboly a komplikace.
Role velkých jazykových modelů (LLM)
Jedna z nejzajímavějších a nejvíce slibných věcí pro roboty je aktuální rozvoj možností velkých jazykových modelů. Hlavně proto, že se jen velmi obtížně představuje „inteligentní“ robot na úrovni hloupých asistentů typu Siri, Alexa či Google Assistant.
LLM představují revoluci v robotice tím, že umožňují robotům porozumět přirozenému jazyku a překládat instrukce do akcí. Navíc, výzkumníci z Georgia Tech zjistili, že LLM jako ChatGPT mohou výrazně urychlit trénování robotů - z týdnů nebo měsíců na okamžitou komunikaci. Potíž s roboty v domácnosti totiž je a bude, že je budete muset řadu věcí naučit a rozhodně to nepůjde cestou programování.
Samozřejmě to ale přináší i nové riziko – jazykové modely někdy halucinují nesmysly nebo nepochopí přesně kontext. V případě chatbota to může vést k nepravdivé odpovědi; v případě robota by to mohlo vést k chybné akci (špatně pochopený příkaz by způsobil zmatek nebo škodu).
Nová prodejna Kauflandu: hvězdami jsou robot Tally a váha, která sama pozná ovoce |
Ne nutně humanoidní
Humanoidní vzhled robota má hluboké kořeny v historii a v tom, že hledáme něco, co je nám podobné. Robot ale nutně nemusí mít humanoidní formu a je to vidět i na množství alternativ - konkrétně třeba „psech“ od Boston Dynamics - ti mají často až dost neuvěřitelné schopnosti.
Některé roboty už v domácnostech máme - robotické vysavače se staly běžnou součástí a vedle vysávání umí i vytírat a mají určitou základní inteligenci. Zajímavé je, že jde o další velký trh, až 5,62 miliardy dolarů v roce 2025 s očekáváním růstu na 47,63 miliardy do roku 2034. Otázkou zůstává, zda v té době nebude praktičtější, aby humanoidní robot vzal do rukou klasický vysavač a mop…
Kuchyňské roboty také existují v pokročilejší podobě, včetně vaření kompletních jídel. Nevěříte? Moley Robotic Kitchen je příklad. A rozhodně nevypadá humanoidně. Ačkoli pro domácnost se možná moc nehodí, ale pro restaurace ano.
Stále více robotické je i doručování či taxislužby. Nebo možná ani ne tak robotické ve výše uvedeném významu, ale autonomní. Ani zde nejde o humanoidní formy, není totiž důvod do robotaxi vkládat figurínu vypadající jako řidič.
Univerzálnost humanoida však znamená, že jednou koupený robot by mohl získat nové schopnosti pouhou aktualizací softwaru. Dnes uklízí, zítra umí i vařit – stačí do něj „nahrát“ nový balíček dovedností. To u specializovaného spotřebiče či zařízení nejde; mikrovlnka se nenaučí vysávat.
Je pravděpodobné, že v praxi se prosadí celá zoologická zahrada robotů: někteří budou vypadat jako skříně na kolech, jiní jako mechanický hmyz, další téměř k nerozeznání od lidí. Každý tvar najde své uplatnění. Humanoidi ale budou mít speciální místo tam, kde interagují přímo s lidmi – v péči, vzdělávání, službách – protože náš mozek nejlépe reaguje na něco nám podobného.
VIDEO: Roboti poprvé běželi půlmaraton s lidmi. Tápali, padali, ale vůbec nestačili |
Budeme mít roboty rádi, nebo nenávidět?
Ona zmínka o figuríně řidiče v robotaxi totiž souvisí s tím, jestli roboty čeká společenský odpor. Který ostatně vidíme právě u robotaxi, lidé je „trápí“, dávají jim do cesty kužely, stříkají barvu na čočky kamer, rozbíjejí je.
Výzkum ukazuje, že lidé mají tendenci antropomorfizovat humanoidní roboty - vnímat je jako bytosti podobné lidem. Zajímavé je, že celé tělo robota spouští lidské vnímání častěji než pouze obličej, který musí být velmi realistický, aby byl vnímán jako lidský.
Vedle abstraktních či dokonce absurdních příčin odporů jsou tu ale i ty poněkud konkrétnější.
- Ztráta pracovních míst v důsledku automatizace
- Narušení soukromí a bezpečnosti
- Závislost na technologiích
- Etické otázky kolem humanoidních strojů
Některé z nich se ale použití v domácnosti týkat tolik nebudou, zejména první ne. Dá se očekávat, že tak trochu ochotně na roboty převedeme řadu poněkud otravných činností. Další body ale už mohou mít vliv i doma.
Když Elon Musk prohlásil, že jeho robot jednou zvládne i hlídání dětí, někteří komentátoři zděšeně reagovali, že to zní jak z dystopického filmu o odcizení člověka. Ve světle dnešního odcizení a závislostí vyvolávaných mobilním telefony, sociálními sítě a nově i chatboty se vlastně nelze divit.
Proto bych asi dodal, že jsem si dost jistý, že s rozšířením humanoidů přijde i vlna odporu či vandalismu.
Co nás čeká
Humanoidní roboti se během příštího desetiletí stanou běžnou součástí domácností, zejména v rozvinutých zemích. Profesor robotiky z Hongkongu Si Ning odhaduje, že to může trvat pouze 10 let, než se humanoidi stanou běžně používanou spotřební elektronikou.
Konkurence mezi USA, Čínou a Evropou bude pokračovat, přičemž Čína má výhodu v nákladech a dodavatelských řetězcích, USA v inovacích a softwaru, zatímco Evropa se zaměřuje na etické a lidské přístupy.
Alternativní formy robotů, zejména specializované roboty pro konkrétní úkoly, budou pravděpodobně dominovat trhu v krátkodobém horizontu, zatímco univerzální humanoidní roboti se stanou mainstreamem až v dlouhodobějším výhledu.
Autor je internetový publicista
