Právě společné výzkumné projekty, inovace a vzdělávací iniciativy, které v posledních dekádách nabyly na intenzitě, podtrhují kvalitu našich bilaterálních vztahů.
Historické kořeny spolupráce
Obnovení diplomatických vztahů mezi Československem a Izraelem je úzce spjato s listopadem 1989 a nástupem Václava Havla do funkce prezidenta. Ve svém novoročním projevu 1. ledna 1990 Havel vyjádřil přání obnovit vztahy s Izraelem, čímž překvapil i své nejbližší poradce. Již v únoru téhož roku navštívil Prahu tehdejší místopředseda izraelské vlády Šimon Peres, následován ministrem zahraničí Moše Arensem, který s ministrem zahraničních věcí Jiřím Dienstbierem 9. února 1990 podepsal dohodu o obnovení diplomatických vztahů, přerušených po šestidenní válce v roce 1967.
V dubnu 1990 se Václav Havel stal prvním vůdcem postkomunistické země, který podnikl státní návštěvu Izraele. Tato návštěva byla přijata s mimořádnou vřelostí a položila základ celoživotnímu přátelství mezi Havlem a Peresem. Na tyto nadstandardní vztahy navázali i prezidenti Miloš Zeman s Reuvenem Rivlinem a Isaacem Herzogem. Současný prezident Petr Pavel v této tradici pokračuje a dále posiluje vzájemné vztahy.
Společné projekty a iniciativy
Po roce 1989 došlo k dynamickému rozvoji spolupráce mezi vysokými školami a akademickými institucemi obou zemí. Dnes české a izraelské univerzity spolupracují na desítkách vědeckých projektů zaměřených na medicínu, kybernetickou bezpečnost, nanotechnologie, vodohospodářství a řadu dalších oblastí. Kvalita těchto vztahů se projevila zejména v posledních měsících, kdy izraelští vědci, po ukončení spolupráce některých zahraničních univerzit, navázali kontakty s českými pracovišti a ocenili špičkovou úroveň české vědy.
Izraelská společnost vnímá českou podporu, které se jí dostalo po loňském teroristickém útoku |
Spolupráce se neomezuje pouze na Prahu a Brno, ale probíhá napříč celou republikou. Příkladem je Západočeské NTC, Škoda Auto Vysoká škola v Mladé Boleslavi, Moravská vysoká škola Olomouc a její inovační centrum či nový projekt rehabilitačních metod mezi nemocnicemi v Jilemnici a Semilech s nemocnicí Loewenstein. Zcela unikátním počinem je projekt společného pracoviště Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Weizmannova institutu věd.
O kvalitě výuky na lékařských fakultách v celé ČR již dlouhodobě svědčí velký zájem izraelských studentů. Programy výměny studentů a společné výzkumné granty tvoří pevný most mezi oběma zeměmi. Nadace Neuron za podpory IOCB Tech připravuje již 4. ročník česko-izraelských inovačních stáží, které poprvé proběhnou paralelně v obou zemích, což dále posílí vzájemné vazby a přenos znalostí.
Společná vize pro lepší svět
Koncept tikkun olam, doslova „oprava světa“, je ústředním prvkem židovské tradice. Zdůrazňuje odpovědnost jednotlivců i komunit za zlepšování společnosti a podporu těch, kteří jsou v nouzi. V rámci česko-izraelské spolupráce se tikkun olam projevuje v mnoha iniciativách zaměřených na vědu, vzdělávání a inovace, které nejen posilují bilaterální vztahy, ale také přispívají k celosvětovému pokroku a prosperitě.
OBRAZEM: Od masakrů ke střetu s Íránem. Klíčové okamžiky izraelského roku války |
Společné úsilí v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vzdělávacích programů mezi Českem a Izraelem je příkladem praktického naplnění ideálu tikkun olam. Tato spolupráce přináší konkrétní benefity pro obě země a přispívá k širšímu cíli nápravy a zlepšování světa pro budoucí generace.
Budoucnost česko-izraelských vztahů v oblasti vědy a vzdělávání zůstává slibná. V době, kdy technologie a inovace rozhodují o konkurenceschopnosti ekonomik, představuje tento segment spolupráce nejen posílení bilaterálních vztahů, ale i konkrétní přínos pro společnosti obou zemí. Izraelci stále více oceňují podporu české společnosti a politické reprezentace a chtějí posílit jak obchodní, tak vědeckou spolupráci.
Linda Štucbartová je viceprezidentkou Výkonné rady Česko-izraelské smíšené obchodní komory, Tomáš Jelínek je členem rady ČISOK
