Na oplátku mělo být propuštěno 33 izraelských rukojmích, z nichž však o osmi je známo, že jsou mrtví. Tento krok vyvolal nejen etické a právní otázky, ale také obavy o bezpečnost. Podle izraelské zpravodajské služby se až 80 procent propuštěných teroristů vrací k násilným aktivitám.
Podmínky dohody byly extrémně nevyvážené. Za každého propuštěného izraelského zajatce muselo být propuštěno až 50 palestinských vězňů. Mezi nimi bylo 171 vězňů odsouzených na doživotí za smrt desítek nevinných lidí. Propuštěni byli organizátoři teroristických útoků na autobusy, kavárny i univerzity, přičemž mnozí z nich se nikdy netajili svými plány v násilí pokračovat.
21 doživotních trestů, přesto je na svobodě
Mezi nejnebezpečnější propuštěné vězně patří Othman Abu-Khoroj, který v roce 2001 zastřelil sedmnáctiletou izraelskou školačku Alizu Malku a zranil další tři dívky. Byl odsouzen na doživotí, nyní je však na svobodě.
Bratři Fahmi a Ramadan Mašarahové, napojení na Hamás, v roce 2002 zorganizovali bombový útok na autobus plný školáků a úředníků v Jeruzalémě, při kterém zahynulo 19 lidí a 70 bylo zraněno. Byli odsouzeni ke 20 doživotním trestům, ale nyní byli deportováni do Egypta.
Kolaps příměří. Hamás odložil propouštění rukojmích. Izrael mluví o konci klidu zbraní |
Mezi propuštěnými byli také Muhammad Odeh, Wael Kassem a Wissam al-Abassi, kteří v roce 2002 naplánovali teroristický útok na jeruzalémskou kavárnu Moment. Exploze zabila 11 lidí a 54 dalších zranila. Odeh projevil lítost nad svým činem, zatímco jeho spolupachatelé jsou přesvědčeni o správnosti svého konání.
Další nebezpečný terorista, Zakaria Zubeidi, stojí za útokem na sídlo strany Likud v Bejt Še’anu v roce 2002, při němž zemřelo pět lidí a 34 bylo zraněno. Zubeidi se netají svým úmyslem pokračovat v ozbrojeném boji a jeho propuštění vyvolalo velké obavy.
Jedním z nejbrutálnějších případů je Sami Jaradat, který v roce 2003 organizoval bombový útok na haifskou restauraci Maxim. Výbuch zabil 21 lidí, včetně dvouměsíčního dítěte. Jaradat byl odsouzen k 21 doživotním trestům, přesto se nyní nachází na svobodě.
Jeho propuštění hluboce zasáhlo izraelskou veřejnost, včetně Orena Almoga, který při tomto útoku oslepl a přišel o většinu své rodiny. Přesto i on podporoval výměnnou dohodu, protože věřil, že jediným smyslem této transakce je přivést rukojmí domů.
Odpočítávání do dalšího útoku
Izraelská bezpečnostní služba Šin Bet varuje, že většina těchto osob se k terorismu vrací. Ze 152 Palestinců propuštěných v roce 2023 bylo 33 opět zatčeno za teroristické aktivity. Po výměně Gilada Šalita v roce 2011 se více než 50 procent propuštěných zapojilo zpět do terorismu, přičemž jedním z nich byl Jahjá Sinvár, organizátor masakru ze 7. října 2023.
Pálili nás žhavým železem a věšeli za nohy, popsali rukojmí mučení Hamásem![]() |
Izrael se nyní snaží minimalizovat dopady výměny. Probíhají jednání o deportaci nebezpečných jedinců do třetích zemí, například Egypta, Kataru či Turecka. Dalším krokem by mohlo být odebrání izraelského občanství či trvalého pobytu těm, kteří mají právo žít v Izraeli. Zvažují se také zesílené vojenské operace proti Hamásu, aby se Izrael vyhnul dalším podobným výměnám v budoucnu.
Odborníci varují, že odpočítávání do dalšího teroristického útoku již začalo. Výměna rukojmích za nebezpečné teroristy sice přinesla okamžitou úlevu rodinám unesených Izraelců, ale může znamenat smrt mnoha dalších v budoucnu. Izrael tak zůstává v začarovaném kruhu, ve kterém musí volit mezi záchranou vlastních občanů a zvyšujícím se bezpečnostním rizikem.