Do toho Velká Británie a Francie uznaly Palestinu jako svrchovaný stát, zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že něco jako vznik palestinského státu nikdy nepřipustí. Pohřbil tak definitivně, ostatně stejně dávno mrtvé, dohody z Osla, které měly vést k ustavení samostatného arabského palestinského státu, který by mírově existoval bok po boku židovského Izraele.
Proč stále pokračuje izraelsko-palestinský konflikt a proč to vypadá, že násilí nemá konce? Vždyť Izrael má jasnou vojenskou převahu, může teroristy i další ozbrojené formace zničit a nastolit mír. Problém je ale v tom, že Izrael nebo spíš izraelští politici nemají žádné dlouhodobé politické řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Francie uznala Stát Palestina. Leží na nás historická odpovědnost, řekl Macron |
Věčné provizorium
Když se objeví, jako dohody z Osla, je nekompletní, prozatímní, nedokončené, obě strany ho sabotují a nakonec se vytratí. Právě to, že neexistuje politická vize, jak žít s Palestinci, je hlavní problém. Velmi dobře to ilustruje dokumentární film Gatekeepers z roku 2012, kde několik ředitelů vnitřní izraelské bezpečnostní služby Šin Bet říká, že pokud nebudou existovat politické zadání, politická shoda a řešení, jak žít s Palestinci, násilí bude pokračovat. Stejně se ostatně nedávno vyjádřil v rozhovoru pro Lidové noviny i jeden z těchto velitelů.
Vše je provizorní, Izrael okupuje Západní břeh už více než půl století, ale neanektoval ho ani nedal Palestincům nezávislost, palestinská autonomie je prozatímní, Gazu nechce Izrael obsadit ani ji nechce nechat být. Násilí se řeší jen politickými a vojenskými prostředky, konec nikdo nevidí a nikdo nezná.
Kanada, Austrálie, Velká Británie a Portugalsko uznaly oficiálně Stát Palestinu |
Přitom řešení – pokud tedy vyloučíme vystěhování či zabití všech Palestinců – jsou jasně jen dvě. Buď vznik palestinského státu, který bude existovat spolu s Izraelem a bude s ním do velké míry propojen, nebo anexe palestinských území a uznání plných občanských práv Palestinců uvnitř Izraele nikoliv jako samostatné skupiny, ale jako izraelských občanů. Jenže ani na jedno to nevypadá.
Nejschůdnější řešení
Vznik palestinského státu odděleného od Izraele je pomalu fyzicky nemožný. Izraelské osady ukusují čím dál více z palestinských území na Západním břehu a podobně chce Izrael obsadit zřejmě natrvalo z bezpečnostních důvodů části Gazy. Z palestinského území se tak stávají oddělené neživotaschopné ostrůvky, pár jednotlivých měst.
Nejúspěšnější mučedník? Hamás. Uznává-li teď Západ Palestinu, dává body džihádistům |
Část ministrů Netanjahuovy vlády chce anektovat podstatnou část Západního břehu a uzavřít dohodu s představiteli právě takových měst, vytvořit například Emirát Hebron. Nápadně to připomíná bantustany, černošské, většinou neživotaschopné „státy“ uvnitř tehdy bělošské rasistické Jihoafrické republiky. Stejně jako to nefungovalo tam, nebude to fungovat ani v Izraeli.
Zároveň se ovšem izraelské veřejné mínění obrací proti Palestincům, stejně jako politici. Podle květnového průzkumu veřejného mínění by polovina Izraelců zbavila izraelského občanství i ty Araby, kteří ho už mají. Vypadá to tedy, že i společný stát je tak nemožný.
Palestinský stát oslabí Írán, prospěl by i Evropě, říká bývalý šéf tajné služby Šin bet![]() |
Na druhou stranu, právě tohle asi bude nakonec jediné možné řešení. Vzhledem k rozsahu a poloze izraelských osad na palestinském území a touze zřejmě docela velké části Palestinců žít raději v demokratickém Izraeli než pod zkorumpovanou či teroristickou „vlastní“ vládou je to schůdnější řešení. Teď jde jen o to, který politik se ho ujme.



















