Premium

Mimořádná nabídka
690 Kč/rok

Jen na oko? Izrael osadnické extremisty odsuzuje, ale zároveň je využívá na špinavou práci

Analýza   9:00
Izraelští osadníci se pokoušejí napadnout palestinské zemědělce, kteří sklízejí...

Izraelští osadníci se pokoušejí napadnout palestinské zemědělce, kteří sklízejí olivy v Turmus Ajjá, severovýchodně od Ramalláhu, 20. října 2026. | foto: Zain JAAFAR / AFP / AFP , Profimedia.cz

Radikální osadníci, kteří v okupované Palestině fyzicky napadají i vraždí Palestince, ničí jejich vodní zdroje, týrají jejich hospodářská zvířata a zapalují jejich domy, nevnímají svoji činnost jako terorismus. Snaží se jen Araby vyhnat ze země, kterou považují za svou.

Mnozí izraelští činitelé je za to odsuzují, přičemž zpravidla neargumentují utrpením napadaných Palestinců, ale tím, jak aktivity násilníků poškozují obraz Izraele ve světě. Ve skutečnosti však vyhánění Palestinců z oblasti jižně od Hebronu i jinde na Západním břehu Jordánu zjevně zapadá do teze, s níž se tento tábor nijak netají – celému prostoru od Středozemního moře k řece Jordán (a někteří dodávají, že i dále na východ od ní) mají vládnout Židé.

Izrael schválil zákon zvýhodňující židovský teror. Stalo se tak zcela demokraticky

Z pohledu dnešního mezinárodního práva je okupace a nadvláda jedné etnické skupiny nad druhou možná nepřijatelná. Přes uhlazenější jazyk a určité argumentační odchylky se k ní ale hlásí nejen nynější vláda Benjamina Netanjahua, ale i jeho hlavní vyzyvatelé v nadcházejících volbách, kteří unisono odmítají vznik palestinského státu a prosazují nadvládu Izraele nad palestinskou populací.

Od moře k řece, ale i dál

V květnu 1967, kdy si Izrael připomínal devatenáct let nezávislosti a pár týdnů před šestidenní válkou vládl pouze na svém území, přední sionistický rabín té doby, Cvi Jehuda Kuk, prohlásil:

„Před devatenácti lety, v noci, kdy k nám dorazila zpráva o rozhodnutí Organizace spojených národů ve prospěch obnovení Státu Izrael, kdy lidé proudili do ulic, aby slavili a radovali se, jsem nedokázal vyjít ven a připojit se k všeobecnému jásotu. Seděl jsem sám, mlčky, a tížilo mě těžké břemeno… Nedokázal jsem se smířit s tím, že skutečně rozdělili mou zemi. Ano, kde je nyní náš Hebron – zapomněli jsme na něj? Kde je náš Šechem (Nábulus), naše Jericho – kde jsou? Zapomněli jsme na ně,“ vyjmenoval palestinská města, která tehdy okupovalo Jordánsko a která měla být v zamýšleném arabském palestinském státě. „A všechno, co leží za Jordánem – každá hrouda země, každý kraj, každý pahorek, každé údolí, každý kousek půdy, který je součástí Země izraelské – máme snad právo vzdát se, byť jediného zrnka Boží země?“

Izrael je připraven odsunout Palestince z Gazy. Čekáme na USA, řekl Kac

Když pak v červnu 1967 Izrael obsadil mj. Gazu, Západní břeh Jordánu a Východní Jeruzalém a zahájil tak dodnes trvající okupaci, stoupenci vlivného rabína Kuka mohli začít jeho vizi reálně naplňovat. Zpravidla za formálních výhrad izraelské vlády, ale bez reálných kroků, které by tomu měly a mohly zabránit.

V dubnu 1968 několik desítek sionistických aktivistů obsadilo na židovské svátky Park Hotel v palestinském Hebronu a odmítlo odejít, v izraelské vládě zaznívaly varovné hlasy, že to povede k rozbrojům s místními Araby. Přesto nakonec Izrael umožnil setrvání této komunity v Hebronu, což vedlo k založení přelomové osady Kirjat Arba.

V roce 1975 stovky aktivistů nábožensko-sionistického hnutí Guš emunim obsadily bývalou železniční stanici Sebastia tentokrát na severu Západního břehu. A i když i tehdy vláda deklarovala, že žádné osady nesmějí vznikat bez jejího souhlasu, i v tomto případě nakonec ustoupila.

Vztah k půdě potvrzený krádežemi

Osadnická populace za hranicemi Izraele od 70. let roste o tisíce i desítky tisíc ročně. Letos vedení osadníků oznámilo, že jenom na Západním břehu (tedy za hranicemi Izraele) žije více než 540 tisíc Izraelců. „Podívejte, faktem prostě je, že modus operandi sionismu je od samého počátku obsazovat území a budovat na něm. To je DNA sionismu. Máme právo být kdekoli v Zemi izraelské, je to naše vlast,“ řekl mi před třemi lety v Jeruzalémě pravicový profesor Efraim Inbar.

Izrael zvažuje myšlenku odsunu Palestinců. Představa o tom, co je morální, se změnila

Aktuálně probíhá sklizeň oliv a nejvlivnější osadnický rabín dneška Dov Lior, jehož duchovní inspirací a učitelem nebyl nikdo jiný než rabín Kuk, před pár dny prohlásil, že Židé mohou Palestincům olivy krást, protože tím potvrdí svoji vazbu k zemi.

„Židovský národ se nikdy nevzdal Země izraelské, jak ostatně každý den vyjadřujeme ve svých modlitbách,“ deklaroval s tím, že Židé mohou sklízet olivy „v oblastech vzdálených od židovských komunit, aby tak veřejně demonstrovali naše vlastnictví této země a zároveň tím naplňovali náboženské přikázání dobýt tuto zemi.“ Existují přitom videozáznamy, že osadníci palestinské olivovníky nejen očesávají, ale i Palestincům násilně loupí už sebranou úrodu.

Omluvy bez trestů

Liorova slova narazila v Izraeli na kritiku, a to i ze strany jiných, umírněných rabínů. Ta ale není příliš relevantní, protože Lior má mezi osadníky své stoupence, kteří se řídí jeho názory, a nikoli názory jeho oponentů.

Podobný – tedy prakticky žádný – význam mají slova izraelských politiků, když se příležitostně od osadnického násilí distancují či ho kritizují. Když přišly zprávy, že skupina maskovaných sionistů minulý pátek v Palestině zkopala a týrala třiašedesátiletou fotografku deníku Washington Post Heidi Levinovou, telefonicky se jí omluvil izraelský prezident Jicchak Herzog. „Když jsem o tom během šabatu přemýšlel, velmi mě to trápilo. Vyjadřuji hlubokou lítost a omlouvám se za to, čím jste si musela projít,“ řekl prezident Levinové podle záznamu zveřejněného jeho kanceláří. „Odporné chování těchto zločinců nereprezentuje občany ani hodnoty Státu Izrael.“

Jenže skutečný dopad takových slov je minimální – v den, kdy Herzog omluvu vydal, napadli militantní osadníci u křesťanské vesnice Tajbe skupinu evropských diplomatů.

Armáda nebo tajná služba Šin bet příležitostně některé osadníky zatkne, zpravidla ale bývají brzy propuštěni, a to bez jakéhokoliv reálného trestu. Bezpečnostní složky navíc bývají osadníky infiltrovány a svědkové násilností si často nejsou jisti, zda byl útočníkem voják vyslaný do akce, nebo osadník momentálně oblečený v uniformě.

S Trumpem za zády

Násilnosti ze strany osadníků bývají často bagatelizovány s tím, že jde reálně o pár stovek lidí v několikasettisícové židovské populaci Západního břehu. Reálně ale zejména kvůli této „hrstce extremistů“ (vedle počínání v Gaze a zabíjení desítek tisíc tamních civilistů v uplynulých třech letech) čelí Izrael ve světě zásadní kritice i sankcím – dokonce i americký ambasador v Jeruzalémě tyto násilníky označil opakovaně za teroristy. Vše ale nasvědčuje tomu, že pro tábor radikálních náboženských sionistů, který má mimořádně silný vliv v politicko-bezpečnostním establishmentu a doufá, že se udrží u moci i po volbách příští úterý, jde o přijatelné škody, které nestojí za vyvolávání rozbrojů s mladými extremisty.

Británie na „špatné straně dějin“? Proč uvalil Londýn sankce na izraelské zboží ze Západního břehu

Z úst pravicových izraelských politiků opakovaně zaznělo, že je nutné využít období, kdy je u moci současná Netanjahuova vláda a zároveň v Bílém domě od loňska opět Donald Trump – tato konstelace podle nich nabízí nejlepší možné podmínky pro pokračující expanzi na Západním břehu Jordánu, ať už pouze ve formě zabírání další půdy nebo v podobě oficiální anexe území, kde Palestinci marně sní o svém nezávislém státě.

„Každé izraelské rozhodnutí vyžaduje předběžnou přípravu ve Spojených státech,“ prohlásil loni vůdce osadnické rady Jisrael Ganc. „Naše cíle jsou naprosto jasné: připravit ve Spojených státech půdu pro okamžik, kdy se izraelská vláda rozhodne přistoupit k uskutečnění rozsáhlejších plánů.“

Vstoupit do diskuse (21 příspěvků)

Soutěž s Philips Sonicare: Zuby jako ze žurnálu? Pravidla, která by mělo znát každé dítě
Soutěž s Philips Sonicare: Zuby jako ze žurnálu? Pravidla, která by mělo znát každé dítě

Zdravé zuby nejsou jen o tom, jak často navštívíte zubaře. Vaše dítě by si mělo vytvořit správné návyky ideálně už od malička. V našem článku...

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.