O čem to vypovídá? Jednak o tom, že Izrael bere válku s Hamásem smrtelně vážně. Pogrom ze 7. října 2023 (1200 zavražděných, asi 250 unesených) nepovažuje jen za jeden teroristický útok z řady. Vnímá ho – vláda i opozice – jako cézuru, přelomový bod, kdy se věci začínají brát jinak. Už ne jako „běžný“ terorismus, ale jako válečný akt, vyžadující válečný způsob reakce. Vždyť počet obětí byl srovnatelný s 11. zářím 2001 v USA. Nebo se zplynováním „rodinného tábora“ v Osvětimi, největší známou hromadnou vraždou na československých občanech v historii.
Zadržení flotily ale vypovídá i o tom, že nic z toho aktivisté nechápou, ba chápat nechtějí. Ani to, že proražení blokády Gazy je z pohledu Izraele zásah do války. Proto se diví tomu, čemu by se divit neměli. Proto se Šárka Přikrylová ještě před zadržením obrátila na českou vládu, aby ji „přivedla domů“.
Chcete vyhostit, nebo do vazby?
Přibylová, Thunbergová a desítky jiných zadržených mají vlastně štěstí. S prosbou „Dostaňte mě domů!“ se nemusí doprošovat u svých vlád. Izrael je vyhostí a na své náklady dopraví do Evropy sám. Tak to bylo už s minulou flotilou, též s Gretou. Zadržení dostali na výběr. Buď přistoupí na vyhoštění a rychle odletí do Evropy, nebo budou trvat na spravedlivém soudu, ale na ten si počkají ve vyšetřovací vazbě. A představte si, všichni si vybrali vyhoštění.
Izrael zasáhl proti flotile pro Gazu, Češka žádá vládu o záchranu |
Z toho plyne, že o životy Šárky, Grety a ostatních aktivistů se obávat nemusíme. Na rozdíl od životů rukojmích, která Hamás drží už dva roky kdesi v podzemí Gazy (po dvou výměnách za odsouzené Palestince se odhaduje, že naživu je jich stále asi dvacet).
Navzdory krveprolití, navzdory válečným zločinům, které se při izraelské ofenzivě do Pásma Gazy mohly stát (a v tom či onom případě zřejmě i staly), jsou právě tito rukojmí – a pogrom, který k jejich únosu vedl – skutečnou a bezprostřední příčinou celé války.
Zadržení aktivisté z flotily argumentují právně. Prý byli zadrženi v mezinárodních vodách, což je protizákonné, ba pirátské.
Izrael argumentuje též právně. Třeba Manuálem ze San Rema o námořní válce (1994). Ten zakazuje blokády, pokud by byly uvaleny „s jediným cílem vyhladovět civilní obyvatelstvo“. Ale uznává blokády tam, kde jsou „legitimním uplatněním práva na sebeobranu“.
Takto před lety komise OSN uznala právo zadržet aktivistickou loď Mavi Marmara usilující prolomit blokádu Gazy. Cílem blokády přece je zastavit pašování zbraní Hamásem a jiné vojenské aktivity. Manuál ze San Rema k tomu říká, že neutrální plavidla nelze napadnout. Ale pokud se předpokládá, že chtějí prolomit blokádu, tak to neplatí. A flotila s Gretou to dávala najevo velmi výrazně.
„Svatá Greta“ na sestupné dráze
S právem to často chodí tak, že jeden právní názor stojí proti jinému právnímu názoru. Tak to je a bude v případě zadržených aktivistů. Ale „Globální flotila Sumud“ (v Izraeli nazývaná „Flotila Hamás – Sumud“) skýtá i výrazné postřehy společenské a politické.
Námořní blokádu zkusila prorazit v době, kdy Trumpův návrh míru pro Gazu sklízí úspěch. Podpořily ho už Izrael, Palestinská samospráva v Ramalláhu, Egypt i Katar. Jen Hamás se k tomu nemá. A aktivisté z flotily.
Není náhoda, že největší zastání našli aktivisté právě u Hamásu. Ten jejich zadržení označil za pirátství a námořní terorismus. Ke kritice se přidaly i Turecko, Brazílie, Chile, Kolumbie či Bolívie, často státy, jejichž občané se na flotile podíleli. Ale ten široký potlesk Západu a jeho institucí, na jaký byla „svatá Greta“ po léta zvyklá, se už jaksi nedostavil. Ono také veřejně hájit pomoc pro oblast ovládanou Hamásem není to pravé ořechové.
Aktivismus Grety Thunbergové či Caroly Racketeové už má svůj vrchol za sebou. Přesto lze jeho fanouškům cosi připomenout. Kdyby byl Izrael skutečně takový terorista, jak je mu předhazováno, zachoval by se třeba takto. Zadržené lidi z flotily by šoupnul někam pod zem a prohlásil by, že je vymění za rukojmí zadržovaná už dva roky Hamásem. Nebylo by to fér?
