Kdo zaručí nové jádro v Česku? Za daných podmínek to kromě Korejců nikdo nezvládne

Autor:
Polemika   17:30
Mluvčí spolku Realistická energetika a ekologie polemizuje s textem ekonoma Kovandy, že Česko v projektu století vsadilo na špatného koně a že pozice korejské KHNP v Evropě slábne.

Jaderná elektrárna Dukovany | foto: Profimedia.cz

Lukáš Kovanda si před pár dny na tomto místě posteskl , že z jaderných slibů o nových Dukovanech, které má postavit korejská firma KHNP, prý zbylo málo. Ekonom Kovanda dělá mylné závěry z rozhodnutí, že se KHNP stáhla z jaderných projektů ve Slovinsku, Švédsku a Nizozemsku. Tím prý také padají šance pro český průmysl na jeho expanzi subdodávek pro jaderné elektrárny v Evropě.

Co zbylo ze slibů o Dukovanech: Jihokorejci se stahují z Evropy a Češi zapláčou

Rozhodnutí KHNP soustředit všechny své expertní a technologické jaderné kapacity „jen“ na Českou republiku totiž není deficitem, ale naopak obrovskou výhodou. Přitom KHNP doufá, že nakonec bude stavět dvě jaderná dvojčata: jednak s instalovaným výkonem 2 x 1 050 megawattů v Dukovanech a posléze po rozhodnutí příští české vlády snad totožné dva bloky i v Temelíně.

Nyní se podpis smlouvy odložil z konce března o týdny či měsíce. Napřed musí antimonopolní úřad rozhodnout o stížnosti v tendru poražené francouzské společnosti EDF. Domácí firmy vládu a ČEZ tlačí, aby byl do smlouvy nějak zakomponován jejich požadavek na šedesátiprocentní podíl tuzemských firem na zakázce na dva bloky v Dukovanech za deklarovanou cenu celkem 400 miliard korun (bez nákladů na financování).

Nynější „zakázka století“ nepochybně prověří, co zbylo z domácího průmyslového know-how čtvrtstoletí od dokončení stavby Jaderné elektrárny Temelín. Za tuto prověrku nese odpovědnost jen KHNP, která se smluvně chystá pod finanční sankcí ručit jak ohledně splnění dílčích termínů, tak ohledně dodržení rozpočtu. Pevné stanovení podílu tuzemských dodavatelů by v podstatě znamenalo, že Korejci by museli dodavatelům podepsat tzv. bianco šek. Předem dohodnutá participace dodavatelů je navíc v rozporu s evropským soutěžním právem.

Klíčová zakázka pro Škodovku

KHNP dala jasně na vědomí, že počítá s klíčovou dodávkou technologie turbínové haly od plzeňské Doosan Škoda Power. A ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček už se v médiích nechal slyšet, že „konkrétní projektová dokumentace bude hotová až za dva roky, proto v současné době není reálně možné některé věci soutěžit a jednotlivé činnosti při stavbě na sebe navazují“. Jak dále zdůraznil, na české firmy „bude kladen velký tlak na kvalitu a konkurenceschopnost nabídky“.

Věděli jste, že existuje fascinující obor zvaný jaderná poezie? A znáte dialektiku žízně?

KHNP si je toho vědoma a vede už dlouhé měsíce s potenciálními dodavateli rozhovory. Naposledy 25. února uspořádala KHNP v Praze za účasti svého šéfa Jooho Whanga jaderné fórum právě na téma výběru dodavatelů. Zde byl zveřejněn „jízdní řád“ kvalifikace dodavatelů ve zhruba 100 různých projektech. Potrvá dva roky od poloviny roku 2026. Stavba 5. bloku začne v roce 2029 s cílem zahájení zkušebního provozu v roce 2036.

Firma EDF, která by se svým jaderným zázemím Francie asi těžko dala turbínovou zakázku plzeňskému Doosan Škoda Power, má podstatně jiné problémy. Doma ani po 17 letech budování a s růstem nákladů na 500 procent nedokázala dosud rozjet naplno provoz jaderné elektrárny Flamanville (1 600 MW).

Nejvyšší kontrolní úřad Francie, Účetní dvůr, v lednu konstatoval, že francouzský jaderný průmysl není připraven na výstavbu nových bloků. Staví příliš draze a má také potíže s délkou výstavby a kvalitou. EDF by se měl podle auditorů zaměřit na domácí projekty a neměl by se kapitálově a personálně vysilovat budováním jaderných bloků ve Velké Británii nebo v České republice. Plánovaná výstavba šesti nových jaderných reaktorů, kterou už před třemi lety oznámil prezident Emmanuel Macron v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a energetickou krizi, tak podle Účetního dvora nevypadá v tuto chvíli reálně.

Proto před pár dny prezident Macron vyhodil šéfa EDF Luca Rémonta, který se málo soustředil na zadaný hlavní úkol: stavět nové bloky a dodávat levnou elektřinu z jádra domácímu průmyslu.

Koncentrace na úspěch

KHNP plánuje kontrolovaný růst a Česko by z toho mělo mít prospěch v naprosté koncentraci Korejců na úspěch. Tuzemské firmy mají v případě postavení všech čtyř nových jaderných bloků za 800 miliard korun reálnou šanci ukousnout si z toho obřího koláče opravdu velký kus. Po Česku se společnosti KHNP logicky otevřou dveře do dalších zemí EU, stejně jako ČR vsadila na skvělou referenci KHNP při spuštění první jaderné elektrárny v arabském světě (4 x 1 400 MW) v Emirátech v letech 2021 až 2024.

Jižní Korea upravuje své domácí jaderné plány. Ministr Vlček se zajímal o dostavbu Dukovan

Jinak celý svět pozorně sleduje také vývoj korejských malých modulárních reaktorů (SMR). Jak napsal World Nuclear News, KHNP intenzivně pracuje na inovativní verzi již loni schváleného designu SMART100. Jde o integrovanou jadernou elektrárnu s tlakovodním reaktorem o elektrickém výkonu 170 MWe. Cílem je získat schválení regulátora do roku 2028. O pokrokové korejské SMR mají zájem mj. Saúdská Arábie, Jordánsko, Indonésie, ale také skandinávské země.

Když se podíváme realisticky po svobodném západním světě, za dohodnuté peníze a ve velmi vypjatém časovém plánu dnes nikdo jiný než tvrdí Korejci reálně nové velké jaderné bloky v České republice nepostaví.

Vstoupit do diskuse (22 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.