Jako malí kluci

Pan Jaroslav Spurný se pohoršuje nad tím, jak na veřejnost pronikly zprávy o tajemné schůzce v hotelu Savoy. Zřejmě se tak stalo v rozporu se zákonem, musí se to řádně vyšetřit a nenechat upadnout v zapomnění.
Očekával bych ale, že když už se tak stalo, redaktor Respektu samozřejmě nepřejde mlčením fakta, která byla odhalena. Není mu podezřelé, že bezprostředně před volbou prezidenta se sejde nejvyšší prezidentův úředník s osobou pochybné pověsti, která prohlašuje, že pro znovuzvolení prezidenta udělá vše potřebné? A když už se o těchto schůzkách dovídá veřejnost, oba pánové věc vysvětlují způsobem, který by nebyl hoden ani žáků základní školy. Podezření z korupční manipulace bylo tak zřejmé, že iniciativa k veřejné volbě byla zcela přirozená.
To není zdaleka první případ toho druhu. I při vyšetřování tzv. Kubiceho zprávy šlo hlavně o to, jak se zpráva dostala na veřejnost a nikoli o pravdivost obsahu této zprávy. Rozhořčoval by se pan redaktor nad zveřejněním hotelové schůzky v případě, že by to udělal investigativní novinář?
Aféru Watergate rozvířili novináři a taky způsobem, který zcela v souladu se zákony nebyl, ale při jejím vyšetřování šlo hlavně o podstatu celé aféry; vše bylo vyšetřeno a Richard Nixon zmizel z politiky. Je snad dobře dávat přednost tomu, aby se nejrůznější skandály skrývaly pod ochranou (někdy více než problematické) litery zákona? A občanům má být jedno, jestliže se dějí věci jako v hotelu Savoy a jde hlavně o to, aby se to nedostalo na veřejnost? Od novináře bych takový přístup neočekával.