Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

KLESLA: Roe v. Trump. V USA hrozí demontáž předobrazu i naší justice

Názory

  6:00
Normě McCorveyové bylo pouhých jednadvacet let, když otěhotněla už se třetím dítětem. Pocházela ze špatných poměrů, manžel, kterého si vzala v 16 letech, propadl alkoholu, a tak se raději rozhodla dítě na svět nepřivést. Psal se ale rok 1969, v jižanském Texasu to legálně nešlo, a Norma se tak zapsala do dějin pod ochranným pseudonymem Jane Roe, něco jako Jana Nováková.

Donald Trump. foto: REUTERS/Christinne Muschi

Její případ se stal průlomovým pro legalizaci potratů a vůbec ženských práv, i když v době soudního rozhodnutí byly dítěti už skoro čtyři roky. Donald Trump má po půlstoletí v rukou moc vše zastavit nebo i zvrátit.

Příležitost mu dává rezignace nejstaršího člena Nejvyššího soudu USA. Soudce Anthony Kennedy zasedal v instanci, která rozhodla zdaleka nejen případ Roe v. Wade, od jmenování Reaganem v roce 1987, v posledních několika letech se ale stal jazýčkem na vahách mezi tradičně vyrovnanými republikány a demokraty. Tlak, který přišel s Georgem W. Bushem a především po 11. září, vyvrcholil, když republikánský Senát zablokoval jmenování nominanta odcházejícího demokratického prezidenta Obamy a na jeho místo Trump poslal konzervativce Gorsuche.

KLESLA: Princezna Koloběžka. Kolik dopravních značek snese pražský volič?

Navíc liberální ikoně soudu Ruth Bader Ginsburgové je již pětaosmdesát a jsou obavy, že Bílý dům může zcela obrátit poměr sil i v celé americké společnosti směrem k ultrakonzervatismu. Přece jen viceprezident Mike Pence se třeba nechtěl stýkat pracovně se ženami bez své vlastní manželky. A vůdce senátní většiny už několik okamžiků po včerejším oznámení Kennedyho rezignace prohlásil, že se o jeho nástupci v budově sousedící s Kongresem bude hlasovat už na podzim.

Nejde ale zdaleka jen o Nejvyšší soud ve Washingtonu, jehož judikatura zásadně určovala a určuje globální hnutí lidských práv. V době digitální revoluce, ve které hrají prim právě americké korporace, bude mít opět historickou úlohu v oblastech, jako je ochrana soukromí, která se dotkne doslova každého z nás. Soud zkracovaný po americku jako SCOTUS byl předobrazem německého, ale také českého Ústavního soudu. Pokud se změní v nástroj blokování a navracení společenského vývoje, mohl by se stát opět globálním předobrazem brzdění dnešního superpropojeného světa. A to klidně i u nás, kde soudní špičky jmenuje dnes populistický prezident.

Společnost se samozřejmě mění a vyvíjí, a to i občas jinak, než by se nám líbilo. Norma McCorveyová se nakonec také stala odpůrcem potratů, přijde ale další Jane Roe. Jakýkoliv směr by se zkrátka neměl společnosti diktovat ze sídla prezidenta prostřednictvím vlivu na justici. 

Autor: