Palachovo výročí a hledání jeho odkazu: je v naší tradici oslavovat sebevraždu?

Komentář   17:00
V polovině ledna si připomínáme tragický čin a následnou smrt studenta Jana Palacha z roku 1969. A pietu běžně doprovází zcela mimoběžné hledání jeho odkazu pro dnešek.
Uctění památky studenta Jana Palacha, který se v roce 1969 upálil na protest...

Uctění památky studenta Jana Palacha, který se v roce 1969 upálil na protest proti nastupující normalizaci ve společnosti. Na snímku je předseda Senátu Miloš Vystrčil. (16. ledna 2026) | foto: ČTK

Palach měl velkou odvahu a naivní cíl: probudit společnost a zrušit cenzuru v médiích. Jeho sebeupálení bylo především projevem zoufalství. Pochopitelného. Okupovaná země plně kontrolovaná zahraniční mocností a jejími sluhy se po krátkém nadechnutí pražského jara 1968 propadala do marasmu. Sovětští okupanti nám ukradli naději, že reformní socialismus s lidskou tváří dojde postupně k demokracii. Mráz z Kremlu ve formě „bratrské pomoci“ násilně ukončil na dvacet let naděje na svobodu a suverenitu.

Šokující čin Jana Palacha ale nemohl změnit situaci ve společnosti kapitulující před realitou okupace. Stejně jako upalování mnichů v Tibetu nepohnulo s politikou Číny. Palach učinil chybné rozhodnutí a zaplatil za něj životem.

Odkaz Palachova sebeobětování je vepsán do české historie a společnosti. Jeho jméno dnes nese v Čechách 24 a na Moravě šest ulic, několik náměstí, památníků i škol. Prezident Václav Havel předal pozůstalým v roce 1991 in memoriam Řád T. G. Masaryka. Od roku 2013 máme v kalendáři 16. leden jako Den památky Jana Palacha. Předkladatelé návrhu zákona, mj. Jana Černochová a Miroslav Kalousek, to v důvodové zprávě vysvětlili jako „projev úcty k heroickému činu“.

Nesmíme přestat hájit naše hodnoty, řekl Pavel k výročí upálení Jana Palacha

I loni o hrdinství mluvil jak prezident Petr Pavel, tak tehdejší lídr opozice Andrej Babiš. Historik a premiér Petr Fiala řekl: „Smrt Jana Palacha je jednou ze zásadních událostí v naší historii.“ Sebevraždu dvacetiletého mladíka tak uctívají jako hrdinství politici, kteří (s výjimkou prezidenta) dvacet let upírají právo na odbornou asistenci s ukončením života pro nevyléčitelné a bezmocné, tedy eutanazii.

Vzor pro mládež

Proti tomuto společenskému „narativu“ se v roce 2012 osaměle postavil odbojář Josef Mašín, když uvedl: „Nevím, jaký cíl sleduje česká společnost opětovným připomínáním si tohoto činu. Taková oběť nepatří do západní civilizace a oslavovat sebezmrzačení, sebeupálení z jakýchkoli důvodů není dobrým příkladem pro mládež.“

Česká demokratická tradice od Havlíčka Borovského přes Masaryka a Havla až po činnost řady dnešních neziskových organizací stojí na každodenní „drobné práci“ na zlepšení stávajících poměrů. I nyní řada lidí cítí beznaděj a obavy, kam se naše polarizovaná společnost posouvá.

Hrdinství všedního dne ale nespočívá v extrémních akcích a požadavcích, nýbrž v přijetí odpovědnosti za celek. Hrdinstvím v roce 1969 bylo odmítnout kolaboraci s okupanty, vzdát se svého zaměstnání, opustit zemi nebo se nechat uvěznit. Za přijatelně radikální možnost politického protestu lze snad považovat i hladovku.

Politici uctili Palacha. Poselství je aktuální, řekl Fiala, Pavel zmínil symboliku

Jan Palach je odpovědný za zmařené životy svých následovníků, kteří stejně jako on ukončili své životy, čímž způsobili obrovskou bolest příbuzným či přátelům a prohloubili společenskou frustraci. V Československu se v roce 1969 inspirovaly Palachovým činem tři desítky lidí a šest z nich zemřelo. Lotyšského studenta se podařilo zachránit, šestnáctiletý maďarský student zraněním podlehl.

Dávat mladé generaci Palacha za příklad hrdiny je nebezpečné a nezodpovědné. Je jeho čin vzorem pro naše děti? Desítky procent mladých dnes trpí psychickými problémy, a proto oslavovat zkratkovité řešení s velkým společenským (mediálním) ohlasem je hra s ohněm.

Mnozí začínající influenceři a blogeři jsou pro zvýšení sledovanosti a lajky schopni udělat téměř cokoli. Nejen mladí lidé mají, stejně jako měli Palach, Zajíc, Plocek a další „živé pochodně“, desítky přiměřených a účelných cest k prosazování svých ideálů a hodnot. Mnohdy je to obtížné, často nejsme úspěšní a může to trvat i celý život, než dosáhneme aspoň částečně svého cíle.

Premiér Andrej Babiš překvapil, když v novoročním poselství představil svůj osobní návrh na rozšíření významných dní o 30. březen jako Den české vlajky. České státní svátky i významné dny jsou přehlídkou bizarností a zasloužily by si kompletní revizi. Pokud budou politici vážně diskutovat o změně zákona o státních svátcích, bylo by namístě vypustit Den památky Jana Palacha a nechat jeho tragický čin učebnicím historie.

Vstoupit do diskuse (17 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.