Palach měl velkou odvahu a naivní cíl: probudit společnost a zrušit cenzuru v médiích. Jeho sebeupálení bylo především projevem zoufalství. Pochopitelného. Okupovaná země plně kontrolovaná zahraniční mocností a jejími sluhy se po krátkém nadechnutí pražského jara 1968 propadala do marasmu. Sovětští okupanti nám ukradli naději, že reformní socialismus s lidskou tváří dojde postupně k demokracii. Mráz z Kremlu ve formě „bratrské pomoci“ násilně ukončil na dvacet let naděje na svobodu a suverenitu.
Šokující čin Jana Palacha ale nemohl změnit situaci ve společnosti kapitulující před realitou okupace. Stejně jako upalování mnichů v Tibetu nepohnulo s politikou Číny. Palach učinil chybné rozhodnutí a zaplatil za něj životem.
Odkaz Palachova sebeobětování je vepsán do české historie a společnosti. Jeho jméno dnes nese v Čechách 24 a na Moravě šest ulic, několik náměstí, památníků i škol. Prezident Václav Havel předal pozůstalým v roce 1991 in memoriam Řád T. G. Masaryka. Od roku 2013 máme v kalendáři 16. leden jako Den památky Jana Palacha. Předkladatelé návrhu zákona, mj. Jana Černochová a Miroslav Kalousek, to v důvodové zprávě vysvětlili jako „projev úcty k heroickému činu“.
Nesmíme přestat hájit naše hodnoty, řekl Pavel k výročí upálení Jana Palacha |
I loni o hrdinství mluvil jak prezident Petr Pavel, tak tehdejší lídr opozice Andrej Babiš. Historik a premiér Petr Fiala řekl: „Smrt Jana Palacha je jednou ze zásadních událostí v naší historii.“ Sebevraždu dvacetiletého mladíka tak uctívají jako hrdinství politici, kteří (s výjimkou prezidenta) dvacet let upírají právo na odbornou asistenci s ukončením života pro nevyléčitelné a bezmocné, tedy eutanazii.
Vzor pro mládež
Proti tomuto společenskému „narativu“ se v roce 2012 osaměle postavil odbojář Josef Mašín, když uvedl: „Nevím, jaký cíl sleduje česká společnost opětovným připomínáním si tohoto činu. Taková oběť nepatří do západní civilizace a oslavovat sebezmrzačení, sebeupálení z jakýchkoli důvodů není dobrým příkladem pro mládež.“
Česká demokratická tradice od Havlíčka Borovského přes Masaryka a Havla až po činnost řady dnešních neziskových organizací stojí na každodenní „drobné práci“ na zlepšení stávajících poměrů. I nyní řada lidí cítí beznaděj a obavy, kam se naše polarizovaná společnost posouvá.
Hrdinství všedního dne ale nespočívá v extrémních akcích a požadavcích, nýbrž v přijetí odpovědnosti za celek. Hrdinstvím v roce 1969 bylo odmítnout kolaboraci s okupanty, vzdát se svého zaměstnání, opustit zemi nebo se nechat uvěznit. Za přijatelně radikální možnost politického protestu lze snad považovat i hladovku.
Politici uctili Palacha. Poselství je aktuální, řekl Fiala, Pavel zmínil symboliku |
Jan Palach je odpovědný za zmařené životy svých následovníků, kteří stejně jako on ukončili své životy, čímž způsobili obrovskou bolest příbuzným či přátelům a prohloubili společenskou frustraci. V Československu se v roce 1969 inspirovaly Palachovým činem tři desítky lidí a šest z nich zemřelo. Lotyšského studenta se podařilo zachránit, šestnáctiletý maďarský student zraněním podlehl.
Dávat mladé generaci Palacha za příklad hrdiny je nebezpečné a nezodpovědné. Je jeho čin vzorem pro naše děti? Desítky procent mladých dnes trpí psychickými problémy, a proto oslavovat zkratkovité řešení s velkým společenským (mediálním) ohlasem je hra s ohněm.
Mnozí začínající influenceři a blogeři jsou pro zvýšení sledovanosti a lajky schopni udělat téměř cokoli. Nejen mladí lidé mají, stejně jako měli Palach, Zajíc, Plocek a další „živé pochodně“, desítky přiměřených a účelných cest k prosazování svých ideálů a hodnot. Mnohdy je to obtížné, často nejsme úspěšní a může to trvat i celý život, než dosáhneme aspoň částečně svého cíle.
Premiér Andrej Babiš překvapil, když v novoročním poselství představil svůj osobní návrh na rozšíření významných dní o 30. březen jako Den české vlajky. České státní svátky i významné dny jsou přehlídkou bizarností a zasloužily by si kompletní revizi. Pokud budou politici vážně diskutovat o změně zákona o státních svátcích, bylo by namístě vypustit Den památky Jana Palacha a nechat jeho tragický čin učebnicím historie.
