Z hlediska krátkodobého prý nebude spěchat s druhým pokusem pro případné sestavování vlády, prý počká jestli se "něco velkého nestane" - a míní tím případné stíhání nějakého dalšího významného politika.
V praxi tak opravdu může ožít Nečasova obava, že o vládě (ne)může rozhodovat parta policejních plukovníků a podplukovníků. A to proto, že na případné obvinění lze čekat libovolně dlouho, zvláště když policie ani státní zastupitelství z principu nekomentují dopředu své chystané kroky. A tak můžeme na nějaké obvinění (přijde-li) čekat třeba až do zimy a pak už nebude stát za to měnit na těch pár měsíců vládu.
ČTĚTE TAKÉ: |
A po příštích volbách? To bude teprve něco. Pověří prý sestavením vlády představitele vítězné strany, ať už prý vyhraje kdokoli. Tahle věta sice mířila hlavně někam k duu sociálních demokratů Sobotka-Hašek, ale, bohužel, nejen k nim.
Prezidenti v demokratických časech Česka a Československa měli po volbách často dobrý důvod pověřit sestavením vlády někoho jiného, než právě vítěze voleb. Třeba už jen proto, aby se vlády neujala strana, která nemá šanci vytvořit kabinet. Má smysl připomínat, že například v roce 1935 se kvůli roztříštěnosti ostatních politických stran a proudů v Československu stala vítězem voleb Sudetoněmecká strana? Pro pořádek - kvůli složitému volebnímu systému nakonec získala o jeden mandát méně, než vítězní agrárníci, ale i tak.
Nynější prezident zkrátka rozjel další kolo velké hry, ve které se z dříve aktivních politiků stávají jen statisté, kteří musí čekat na to, jak se Miloš Zeman zachová. Nic jiného jim nezbývá.
