Jde skutečně o zkvalitnění?

Bohužel, paní Tachecí si udělala špatný odhad sledovanosti. Také platí, že žádné médium se nemůže zavděčit všem. Rádio veřejné služby má v podstatě jedinou, mimořádně silnou a vesměs konzervativní cílovou skupinu. Jsou to lidé středního a staršího věku se středním nebo vysokoškolským vzděláním, kteří se chtějí něco dozvědět víceméně tradičním způsobem. Já jsem například věrná posluchačka Radiožurnálu a Vltavy a vůbec nemám chuť zapnout si třeba Frekvenci 1 nebo Kiss Hády. Mé dospělé děti mi při návštěvě okamžitě tlumí Radiožurnál, protože rozhlas poslouchají převážně jako kulisu. Volí tedy soukromá rádia.
Mně na novém schématu vadí mnoho věcí. Budou mi chybět např. ranní poznámky Ivana Hoffmana. Vadí mi také tzv. nová dynamičnost Radiožurnálu. Považuji ji spíš za ubíjející stereotyp. Proč mám každou čtvrthodinu poslouchat zprávy, předpověď počasí, situaci na silnicích? Chápala bych to v případě ohrožení republiky třeba hurikánem Kyril, ale jinak je to zralé na vypnutí. K čemu je kouskování tradičních rubrik typu Křesťanský týdeník? Po první části zmíněné rubriky následuje opět počasí, sjízdnost ... Pak už mi snad chybí jen stav vozovek v Jeruzalémě. Úlevou je mi pak ve všední dny hodinový rozhovor paní Výborné se zajímavými lidmi a zatím také snaha moderátorů o solidní češtinu.
Pozor, skleróza hudební redakce pokračuje.