Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Ještě k sociální politice

Názory

  19:39
Ad LN 25. 2.: Na kolotoči rychlých peněz

Daniel Kaiser ve svém komentáři otevřel otázku nastavení sociální politiky v České republice. Jistě lze uvítat, že v kontextu chomutovských událostí se snaží o zasazení tohoto kroku do širších souvislostí, naznačovanou hlubší úvahu o tom, jak „správná“ sociální politika měla vypadat záhy opouští. Co je však podstatné, z předpokladů, z nichž ve své úvaze vychází, je možné souhlasit jen s tím, že systém sociálních dávek v České republice je velmi složitý. Naopak, dvě základní poznámky, na nichž je komentář postaven, jsou mylné a zavádějící. Ani při maximálním zjednodušení vysvětlení českého systému sociálních dávek totiž nelze říci, že 60% dávek vyplácí stát a 40% obec s tím, že pouze dávky vyplácené obcí podléhají exekuci. Především, veškeré sociální dávky vyplácí stát. Dávky státní sociální podpory, které realizují sociální politiku státu, vyplácejí úřady práce řízené a financované přímo Ministerstvem práce a sociálních věcí. Dávky pomoci v hmotné nouzi sice vyplácejí pověřené obce/města, ale na zabezpečení této agendy i na samotnou výplatu dávek dostávají peníze od státu. A jsou to právě tyto dávky pomoci v hmotné nouzi, které nelze postihnout exekucí vůbec. Z dávek státní sociální podpory lze omezeně postihnout ty, které nahrazují příjem (např. rodičovský příspěvek).
V komentáři je rovněž opakováno zažité klišé, že pokud si „pořídím“ 5 dětí, dostávám na životním minimu a státní sociální podpoře „úplně normálně 20 tisíc korun“. Ve skutečnosti se dávky v hmotné nouzi nevyplácejí nad rámec životního minima, tj. doplácí se jimi pouze rozdíl, pokud příjem rodiny životního minima nedosahuje. Rodina dvou dospělých a pěti nezaopatřených dětí má životní minimum něco přes 17 tisíc korun a nakolik lze z této částky zajistit bydlení a obživu 7 osob, to ať si posoudí každý sám.
Od roku 2006 je v systému pomoci v hmotné nouzi vypláceno méně prostředků než dříve. Úvahy o odstupňovaném snižovaném životním minimu u rodin s více než 3 dětmi byly původně součástí vládního návrhu zákona o životním minimu, ale tento návrh byl v Poslanecké sněmovně zamítnut s tím, že každému dítěti by mělo být garantováno životní minimum ve stejné výši. Současný stav je tedy výsledkem kompromisu, který byl realizován v zákonodárném sboru.

Mgr. Jiří Hrubý, autor je zaměstnancem Kanceláře veřejného ochránce práv

STANOVISKO AUTORA:

Modelová rodina s pěti dětmi inkasuje měsíčně zhruba 15, 5 tisíce korun na dávkách státní sociální podpory. K tomu ovšem státní sociální podpora doplácí ještě 1979 korun na bydlení a dalších 947 korun na bydlení jde z dávky na hmotnou nouzi. Jsme na 18,5 tisících korun garantovaných předpisy. V praxi většinou tyto dodatečné příspěvky na bydlení bývají vyšší. Modelová rodina tedy opravdu inkasuje úplně normálně 20 tisíc korun. Kvůli přehlednosti jsem vynechal různé jednorázové dávky typu příspěvek na pračku. Daniel Kaiser, komentátor LN