Ale vážně: u dnes už bývalého šéfa Správy železnic Jiřího Svobody našli policisté při domovní prohlídce balík peněz, o nichž dost neobratně tvrdí, že jsou jeho tatínka. A čím víc o tom mluví, tím neuvěřitelněji pohádka zní.
Kdyby to byly otcovy úspory z podnikání, je vysvětlení jednoduché: stačí vyndat účetnictví jeho rybárny a ukázat, kolik v ní vydělal. Nebo dát na stůl daňová přiznání.
Jenže Svoboda místo toho mluví o prvorepublikovém rodinném majetku. O ukrytém zlatě před nacisty, o němž ještě před pár lety neměl tušení a dozvěděl se o něm úplně náhodou od maminky. O tom, jak se prarodiče báli o úspory tak, že je všechny dali na jedno místo do jeho trezoru.
Šéf Správy železnic Svoboda skončil, policie u něj našla 80 milionů v hotovosti![]() |
Vůbec to nedává smysl. Máte-li zlato a strach z měnové reformy, rozhodně ho nebudete měnit na peníze. Máte-li 80 milionů úspor, rozhodně je neukryjete na jedno místo, protože byste se báli zlodějů či požáru. Máte-li 80 milionů a po předcích snahu rodinný grunt rozmnožovat, nakoupíte nemovitosti, kde budou peníze nejlépe uložené.
Ale vy místo toho dáte vše k synovi do trezoru. A váš syn, šéf obří státní organizace, s platem přes půl milionu měsíčně, nezvládne vysvětlit svému otci, že ukládat takový balík do zdi bude kdykoliv vypadat podezřele. O to víc, jste-li šéfem podniku, který přiděluje miliardové zakázky.
Koledníci z protimafiánského
A o to víc, když vás navštíví elitní policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu, kteří nechodí jen tak na kafe, ale naopak s povolením k domovní prohlídce od soudu, kterému musí důvody důkladně vysvětlit. A rozhodně nestačí obecné podezření, že byste doma mohli mít miliony svého otce. Musí to mít setsakra podložené důkazy a předem si podrobně prostudovat vaši finanční situaci i transakce na účtech. Policisté z protimafiánského útvaru prostě nejsou koledníci, kteří chodí dům od domu.
Věříte bývalému šéfovi Správy železnic, že 80 milionů patří jeho otci?
A pominu to, že ani ekonomicky vůbec nedává smysl mít 80 milionů v trezoru, protože takové peníze, kdybyste je dali jen na úplně obyčejný účet v jakékoliv bance, tak vám vydělají deseti- až statisíce měsíčně. Jenže vy jste tak spořiví, že nechcete, aby vaše peníze generovaly další peníze. Vy je zamknete do trezoru, a když váš syn a vaše vnučka kupují pozemky, stavějí domy nebo kupují byty, tak je necháte, aby si raději půjčili u banky a spláceli dluh i s úroky...
Záhada 80 milionů šéfa železnic. Majetek Svobodových v mnohém budí otázky![]() |
Pokud jsou ty peníze tak čisté jako slovo vašeho tatínka (od kterého dokolečka slyšíme, jak od třinácti let dřel v hospodářství), pak jistě není potřeba se tak úzkostlivě vyhýbat předložení jednoduchého důkazu. I tatínek ale místo toho zvolil jinou taktiku: když si jej kriminalisté pozvali na výslech, aby naspořené peníze vysvětlil, odmítl vypovídat. Pročpak asi?
Je to prosté: chcete-li, abychom uvěřili, že tatínek šetřil, zpeněžil zlato schované před nacisty, nelogicky peníze držel v hotovosti, aby ztrácely na hodnotě, a zbohatl na kožešinách i rybách, pak stačí ukázat daňové přiznání. Tam se totiž nevypráví, tam se počítá. V tu chvíli přestaneme všichni pochybovat o rodinném umění neuvěřitelně spořit.
Jen doufám, že účetnictví a daňová přiznání se záhadně neztratila nebo neshořela. Protože to už bych začal věřit, že je třeba se do skrýše po zlatu podívat znovu – protože co kdyby tam byla i mapa ke štěchovickému pokladu nebo Jantarové komnatě?



















