K čertu s realitou

Je to naše přání. Ve společnosti, kde občané vydávají více peněz na ezoteriku než stát na vzdělání (pár let starý údaj z Francie), se můžeme těšit na leccos.

Dozvíme se třeba, že Rudolf Diesel nezmizel v paluby parníku jen tak, ale že v předvečer první světové války toho pacifistu do moře někdo hodil. Přečteme si, že básník Paul Celan nespáchal roku 1970 sebevraždu skokem do Seiny, ale že ho tam strčila Ingeborg Bachmannová. A že ona sama o tři roky později nepodlehla popáleninám po požáru římské nemocnice, ale byla otrávena nepřáteli. Myslíte si snad, že se Ernest Hemingway zastřelil? Kdepak. Určitě ho – pár měsíců poté, co se z Kuby vrátil do USA – odpráskli agenti Fidela Castra.

Tak rádi se dovídáme, jak to „bylo ve skutečnosti“, až je pro nás realita zcela nepřitažlivá. Jak to bylo ve skutečnosti s Goghovým příbuzným Theem? Nepovídejte, že ho před pěti lety zavraždil islamista. Určitě ho propíchl nějaký potomek Paula Gauguina.