Potvrzuje se tak český zvyk poslední doby, že k odstoupení úředníků a funkcionářů podezřelých z nekalého jednání je zapotřebí mnohem průkaznější podezření, než bývalo zvykem v éře takzvaného Palerma. Transparency International má pravdu v tom, že pokud druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek pomáhal ovlivňovat rozhodnutí ÚOHS v kauze mýto a předseda Rafaj to neodmítl (což uniklé informace z policejních odposlechů naznačují), měli by ve svých funkcích okamžitě skončit oba. Bez ohledu na to, zda se potvrdí podezření policie, že došlo i k uplácení.
V celé kauze jde ale o mnohem víc než jen o pár politických a úřednických kariér. V konečném důsledku může být zpochybněno nezávislé rozhodování ÚOHS. Logicky začnou padat otázky, kolik zakázek, jež úřad posuzoval, mohlo probíhat za podobně podivných okolností.
To vše se děje v době, kdy se instituce EU snaží posílit roli vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech. Je to skoro na den přesně čtvrt roku, co poslanci Evropského parlamentu schválili zprávu k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady EU, která postavení jednotlivých národních úřadů posiluje. Informace, že český ochránce férovosti hospodářské soutěže možná jedná na politickou objednávku, v tomto kontextu poškozuje celé Česko.
Platí to i pro vládu premiéra Andreje Babiše, která se ve svém programovém prohlášení zavázala s korupcí „tvrdě bojovat“. Zatím se jí to moc nevede. Jak mimochodem nedávno uvedla ve své zprávě protikorupční skupina Rady Evropy, české úřady nevzaly plně v potaz ani jedno ze čtrnácti doporučení, která jim byla dána koncem roku 2016.
Jak za vlády Bohuslava Sobotky, tak za vlády Andreje Babiše se pohnulo jen málo. Jak napsalo několik neziskových organizací ve výzvě vládě: „Byť ctíme presumpci neviny předsedy ÚOHS..., domníváme se, že vládě ČR by mělo jít primárně o zajištění důvěry veřejnosti v ÚOHS.“ Pod to se lze jen podepsat.
