Podstatnější je, že se z debaty zcela vytrácejí sociální dopady hazardu. Obce, které dříve dostávaly víc, se vždy oháněly argumentem, že část peněz dávají na prevenci i následky závislostí. Stát se tím neobtěžuje, pohled ministerstva financí je téměř klausovský. Peníze z hazardu nemají mašličky, na kterých by bylo napsáno, že jsou určené na prevenci toho či onoho, jsou zkrátka k dispozici tomu, kdo vládne.
Obce ostrouhaly na výnosu z hazardu. Stát si polepšil o miliardy korun |
Peníze z daně na tu či onu neřest by měly být směřovány na kompenzaci jejího negativního dopadu. To se roky říká a zpravidla nedělá. Kolikrát jsme to slyšeli třeba při zvyšování spotřební daně z cigaret? A kolikrát se stát odhodlal a poslal nějakou část třeba na zdravotnictví? Ani jednou.
Hazard státu vynáší, dopady jsou méně vidět než třeba u kouření, a tak se vybírá a na ty, kterým hazard ublížil, se kašle.
