Za prvé: kraje jsou umělý konstrukt. Dělení státu na samosprávné celky jsme okopírovali z Německa, jenže spolková země Bavorsko je řádově zhruba stejně velká jako celé, nerozkouskované Česko. Krajské samosprávy nemají žádné zásadní pravomoci, málokterý volič pozná na svém životě jakoukoli změnu při vystřídání krajských vlád. Kraje mají malé možnosti cokoli měnit a krajské volby nemají skoro žádné místní téma. Proto je účast ve volbách dlouhodobě nízká, až ostudně nízká. Krásný příklad bezvýznamnosti volby: naši unikátní, stalinističtí komunisté jsou ve vládě mnoha krajů - a lidi si toho leckde ani nevšimli.
Za druhé: Volební téma krajských voleb existuje pouze tehdy, pokud se opozici podaří udělat z regionálních voleb plebiscit o vládní politice. To se letos nepovedlo - jednak vládě fouká do plachet příznivý ekonomický vítr, jednak se jí vyhýbají vážné krize a skandály. Koaliční kabinet se úzkostlivě vyhýbá veřejným bitkám - těch pár co jsme viděli je jen zlomek toho, co tu bývalo zvykem.
Za třetí: marná sláva, svůj vliv má i volba prezidenta. Její zastánci argumentovali zatraktivněním politiky, což se bezpochyby potvrdilo - souboj Miloš Zeman versus Karel Schwarzenberg byl bezpochyby lákavější než souboj zákulisních nákupčí hlasů ve sněmovně. Jenže stejně tak se zatraktivněním volby prezidenta přihodilo, že “primární” jsou tady volby prezidenta a do poslanecké sněmovny, zatímco zájem o krajské (a senátní) volby logicky poklesl.
Za třetí: Opozice vsadila na jediný motiv - boj proti EET, což je téma většině lidí krom živnostníků zcela ukradené. Vláda má samozřejmě své zásluhy na tom, že její strany drtivě vítězí - dělá promyšleně velmi populistickou politiku.
A tohle je snad jediné, co by nás na těchto volbách mělo zneklidnit: když se podíváme jak za poslední dva měsíce vláda kvůli “nepodstatným” volbám rozhazovala peníze z vrtulníku, co bude dělat za rok před volbami do sněmovny?
