26. srpna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

KAMBERSKÝ: Zařízli nám matiku. Ministr Plaga udělal jen to, co bylo nutné

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Shutterstock

PRAHA  Občas je člověku píšícímu do novin skutečně smutno. Velice smutno. Třeba když ministr školství prohlásí, že je třeba odložit (pochopte: zrušit) povinnou maturitu z matematiky.

Dovolte malou osobní vsuvku. Autor těchto řádek vyrůstal mezi samými fyziky a matematiky. Jezdil s nimi a jejich dětmi na lyžích, plavil se s nimi a jejich dětmi po řekách, probádával s nimi a jejich dětmi evropská pohoří i přímoří. Oba jeho rodiče vystudovali Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, a kdyby se v roce 1989 nezhroutil režim, místo psaní marných sloupků do novin by dnes seděl na velíně Jaderné elektrárny Temelín – převrat zastihl pisatele při studiu jaderné fyziky. Píše to sem z jediného důvodu: aby čtenář pochopil, že autor opravdu není nepřítelem exaktních věd, integrály ho nikdy nestrašily ze spaní a matematiku studoval na univerzitě.

Přes to všechno musí pochválit ministra školství Roberta Plagu, že povinnou maturitu z matiky odložil. Jeho smutek pramení z jediné věci: už dávno bylo jasné, že to jinak skončit nemůže. Přesto nám spousta fachidiotů i politických nedouků celou dekádu tvrdila opak.

Jednotná státní zkouška z matematiky je prostě nesmysl – v situaci, kdy středoškolské vzdělání získávají tři čtvrtiny populace. Těm, kdo by se nejraději vrátili do starých, dobrých časů, kdy maturitu získal jen zlomek nejtalentovanějších a bez znalosti latiny jste se k onomu diplomu nepropracovali, připomeňme: je to tak dobře. Je dobře, že „děcka“ studují a učí se dlouho, protože dnes se i instalatér potřebuje lámanou angličtinou domluvit s klientem, i řidič potřebuje ovládat elektroniku a jen jeden člověk z desítek tisíc se vyučí brusičem skla a celý život bude brusičem skla. Studovat a učit se dvanáct let je naprosto v pořádku. Ale proč by tohle učení muselo být korunováno složitými řezy krychlí, derivacemi a výpočtem tečny hyperboly?

Člověk nemusí být statistik, aby viděl, že pokud má být jedna zkouška stejná pro většinu populace, pak bude nutně buď pro jedny příliš snadná, nebo pro druhé příliš těžká. Třetí možnost není. A Cermat, jenž má státní maturity na starosti, zvolil druhou variantu. Již roky drží zkoušky na takové úrovni, že i studenti elitních gymnázií, hlásící se na technické či přírodovědné obory, dostávají často z maturitní matiky dvojky. Důsledek je jasný: ačkoli dnes, kdy je matematika jen volitelným předmětem a k maturitě si ji vybírají jen ti studenti, kteří si „věří“, je mediánem výsledné známky čtyřka. Ano, čtyřka. Polovina studentů, kteří si maturitu z matematiky vybrali dobrovolně, dostane dostatečnou nebo nedostatečnou. Jak by to asi dopadlo, kdyby z ní všichni maturovali povinně?

Hnutí ANO Andreje Babiše konečně pochopilo, že si nechce vzít na triko desítky tisíc studentů, kteří vyletí od maturit, a zařadilo ústy ministra školství Roberta Plagy zpátečku. Skutečně frustrující je na tom skutečnost, že to celé trvalo více než deset let. Celou tu dobu je zjevné, že jedna stejná zkouška pro všechny je nesmysl a že si takový megaprůšvih žádný ministr ani premiér nevezme na triko. Ale celou tu dobu se všichni politici tváří, jako by jedna a jedna bylo pět, a teprve hrozba, že ta časovaná bomba vybuchne jim osobně do tváře, je přiměje uvažovat racionálně.

Petr Kamberský

Autor

Petr Kamberskýpetr.kambersky@lidovky.czČlánky