Před třiceti lety byly videohry „uhrovitou“ zábavou, nikdo jiný než chlapci pod dvacet se jim nevěnoval. Dnes je doba jinde, za hraní se nestydí špičkoví sportovci, televizní moderátoři ani premiéři. V tvorbě videoher ukazují svůj um i zlaté české ručičky a mozečky. Díla jako Operation Flashpoint či ArmA mají zvuk spíše mezi znalci, ale taková Mafia se stala synonymem českého úspěchu, když „kluci z Brna“ geniálně naprogramovali hru z prostředí Ameriky 30. let. Aktuální humbuk kolem hry Kingdom Come: Deliverance (nejlépe asi Království nebeské: Vysvobození) však jde dál. Nejenže jde o dílo výjimečné rozsahem (náklady byly o půlku vyšší než Svěrákův blockbuster Tmavomodrý svět), ale ukazuje i úplně jiné polohy a význam her.
Statisíce hráčů po celém světě se ponoří do české historie. Vychází nejdražší tuzemská hra |
Loňský trhák na mobilních telefonech Pokémon Go, v němž hráči chytali své oblíbené pokémony v reálném prostředí (snímaném telefonní) kamerou, ukázal jednu z variant budoucího hraní v podobě takzvané rozšířené reality. Kdo ví, zda příště při návštěvě Říma neuvidíme na displeji původní velikost Kolosea či se zde nebudeme honit s gladiátory… Kingdom Come ukazuje jinou cestu: hra je nádherným simulátorem středověku. Hráč se něco dozví nejen o Václavu IV., ale nahlédne i do skutečného života. Po chvilce i třináctiletý rabiát pochopí, že tehdy se lidé zdravili „Bůh s tebou“, že obyčejný drnohryz neměl šanci hodit řeč se svým lenním pánem a že stačí jedno neopatrné slovo, aby mu někdo probodl halenu i s plícemi. Že už tenkrát předkové vařili pivo a střelné zbraně byly teprve za obzorem...
  |
Ne, netvrdíme, že velmi realistická počítačová hra, která se prodává samozřejmě primárně jako zábava, patří do každé školní třídy. Ale říkáme: Kingdom Come ukazuje cestu, po které se možná bude ubírat čím dál více následovníků. Jan Amos by se asi radoval.
