Stále se cítí prezidentem republiky, stále napravuje činy svých kolegů – a nechme teď stranou, zda tato nostalgie není předehrou pro nějaký nečekaný politický čin. Prezidenti na penzi se často dělí se zbytkem světa o svou moudrost a zkušenosti, ale VK jde dále: chová se, jako by byl politikem, který úřad zastává – nebo zastávat chce. A tak prvního ledna pronáší bilanční projevy, prvního září vítá prvňáčky ve školách a když v Břeclavi vznikne preventivní, prázdný tábor pro případné migranty, hned sbírá pro svůj moudrý hlas podpisy.
Web s Klausovou peticí proti imigraci napadli hackeři |
Druhá rovina je už zajímavější: vystoupit ve chvíli, kdy vládní vrstvy selhávají a varovat národ je přesně to, co od seniorních politiků čekáme. V tomto případě však nejpřesnější komentář pronesl šéf lidovců Pavel Bělobrádek: „Václav Klaus se vlamuje do otevřených dveří.“ Česká vláda v žádném případě nedělá nic, čím by stimulovala imigraci, naopak. Dělá všechno proto, aby zablokovala kvóty na azylanty, vůči ilegálům postupuje tak tvrdě, až ji musejí okřikovat soudy a vší silou podporuje maďarskou vládu.
Po pravdě řečeno: Česko se chová k uprchlíkům před válkou i ekonomickým migrantům velmi, velmi nevstřícně. Všechny vládní i opoziční strany odmítají kvóty, vláda je připravena použít na ochranu hranic před prchajícími civilisty nejen policii, ale i branné zálohy. Je to stav který mnohé humanisty přivádí k slzám – co víc by si obránce českého dvorečku mohl přát?
V textu Klausovy výzvy lze najít pár momentů, díky nimž se jí mohou kritici vysmát, ale podstatné je cosi jiného: požaduje přesně to, co vláda soustavně dělá: hlídá hranice, dodržuje přísně mezinárodní konvence, dává najevo, že nejsme zemí zaslíbenou a od samého počátku buduje „protikvótní koalici“.
Kdyby byl Václav Klaus německým prezidentem, jeho protest proti vládní politice by dával smysl. Ale v Česku, které preventivně zavírá za ostnatý drát syrské matky s dětmi? Ne, rasovou a kulturní čistotu našich krajů hlídá vláda zrakem ostřížím. Tak proč Klaus sbírá podpisy?
