Stalo se tak poté, co pan Bennet nechal vyjít komentář senátora USA, v němž podporoval postoje prezidenta USA. Cizí text, notabene politika, v němž dotyčný vyjadřoval názory mnohých Američanů, stál Benneta místo...
KAMBERSKÝ: Synku, táta je stát. Proč se člověk nezná ke svým dětem? |
Oním politikem byl republikánský senátor Tom Cotton, známý svými provokativními názory. Text měl nadpis Pošlete jednotky! a podtitul Národ potřebuje obnovit pořádek. Armáda je připravena. Názor krajní, názor z našeho pohledu nebezpečný, přesto názor, jejž opakovaně vyslovil i prezident Donald Trump. A vůbec nepochybuji, že kdyby v Česku dlouhé týdny trvaly protesty spojené s rabováním, pro zásah armády by se vyslovila většina zdejší populace.
Nicméně černošští novináři v NYT prohlásili, že tento komentář je výzvou k násilí a ohrožuje je na životech; následnou petici proti článku a vedoucímu názorové rubriky Bennetovi podepsalo přes 1000 (!) zaměstnanců. Vydavatel, pan Arthur Gregg Sulzberger, jenž původně publikaci hájil, byl donucen otočit a Benneta obětovat. A tady to právě začíná být zajímavé pro našince.
Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA bylo políčkem mediálním elitám, které s něčím takovým vůbec nepočítaly. Nicméně NYT se rozhodly ze selhání poučit: „Teď najímáme i více konzervativní novináře. Krom Davida Brookse jsme přijali například Breta Stephense, Rosse Douthata. Chceme zkrátka pokrýt Ameriku jako celek, nejen východní pobřeží. Máme kanceláře v Kansas City a po celé Americe, snažíme se zachytit celou škálu politických postojů,“ vysvětloval v rozhovoru pro LN nedávno sám nejvyšší šéf NYT Company Mark Thompson. Právě vyhozený James Bennet byl ztělesněním těchto snah. S tím vším je teď konec.
KAMBERSKÝ: Vizionáři a hokynáři. Vzájemná evropská pomoc musí mít logiku |
Názor, jenž je čtenářům a zejména redakci hrubě nelibý, nesmí vyjít. A to je čistá hrůza: ztrácí se jakákoli diskuse odlišných pohledů, mizí společný jazyk. Jen si obě strany sporů budou navzájem pokřikovat uvnitř své vlastní bubliny. Snaha vedení NYT vykročit z této „echochamber“ tvrdě narazila na nezlomný aktivismus uvědomělých (woke) redaktorů.
U nás je to zatím dobré. V novinách si stále můžete o romsko-bílém soužití přečíst názory jak Tomáše Tožičky, tak Stanislava Křečka; kroky Donalda Trumpa komentuje jak Roman Joch, tak Ondřej Malý; své postoje zde prezentují poslanci všech možných stran: naposledy paní Pekarová Adamová z TOP 09 a pan Skopeček z ODS. Otázkou je, jak dlouho nám to vydrží a kdy uvědomělá žurnalistika začne převládat i v Česku.
