Cesty Turecka a Evropské unie se vydaly dost odlišným směrem a my si v tomto kontextu můžeme připomenout, proč jsme tak hloupě úzkoprsí as trestem smrti – na rozdíl od Turků – nikam nespěcháme, jakkoli si jej hodně z nás přeje. Současný „puč“ v Ankaře je pro takovou debatu přímo ukázkový.
Proti trestu smrti je řada hlubších, morálních důvodů. Ale krom nich je potřeba připomenout argument i vysoce praktický: trest smrti je ze své podstaty jaksi neopravitelný. Možnost justičního omylu lze zcela vyloučit opravdu málokdy, ale v případě vykonané exekuce je případná revize procesu a rozsudku dotyčnému platná stejně jako mrtvému zimník.
Byl Erdogan blízko smrti? Dvě stíhačky měly jeho letadlo v mířidlech, po puči chce znovu zavést trest smrti |
Vezměme si příklad právě provedeného pokusu o převrat: kolik je opravdových pučistů, kteří prokazatelně snovali smrt lidí i pád vlády? Nemusíme sdílet pohled komisaře Hahna, že seznamy zrádců byly hotové dávno před akcí, ale pochybností je více než máku na tureckých polích.
Prosadí-li mocenský hegemon Recep Tayyip Erdogan nejzazší trest, kolik nevinných skončí na popravišti? Desetina, polovina, většina? I kdyby měl skončit kulkou život jen jednoho nespravedlivě odsouzeného – není to zcela zbytečná cena za zavedení hrdelního trestu, zvláště když doživotní žalář nás dovede od zlých lidí izolovat stejně dobře?
Starší generace znaly verše z jednoho slavného dopisu, v nichž se praví Má je pomsta, já odplatím, praví Pán. Právě proto, abychom si pomstu nepletli se spravedlností. Pro ty, kteří už čtou úplně jiné knihy, budou snad srozumitelnější jiné věty, ty, jež říká čaroděj Gandalf k hobitovi Frodovi v temných stínech Morie: Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Proto nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti.
